Dříve se jim říkalo „soudci z lidu.“ Vždy jde o dva lidi, kteří jsou takříkajíc „k ruce“ předsedovi senátu. Není to lehká práce. Protože při stanovení rozsudku musí být v tříčlenném senátu ve shodě vždy většina. Takový nelehký a zodpovědný úkol na sebe berou dobrovolníci z řad veřejnosti, kteří mají chuť a čas pomáhat spravedlnosti. V Trutnově bylo soudních přísedících k polovině dubna celkem 68 a jejich věkový průměr činil 59 let.

Kapacita je podle tabulek plná. To potvrdila předsedkyně trutnovského okresního soudu Irena Šolínová. „Senátních věcí je nyní méně. Civilní spory jako v minulosti už senát v takovém počtu neřeší,“ doplnila Kateřina Macková, která má evidenci přísedících u soudu na starosti. Ten, kdo by si myslel, že stát se přísedícím, je jednoduchá záležitost, je na omylu. Návrhy na jednotlivé osoby schvaluje městské zastupitelstvo. Ověřuje přitom splnění všech zákonem stanovených předpokladů. „Lidé mají zájem. Zvláště důchodci, kteří mají čas a práce je baví,“ uvedla Macková. Žádný extra finanční profit jim však tahle dobročinnost nepřináší. Dostanou 150 korun hrubého na hodinu a úhradu jízdného.

Soud vítá zájemce, kteří jsou svou profesí orientováni například na problematiku mládeže, ekonomiku a podobně. Jsou pak nasazeni do případů, které s jejich profesí souvisejí. Pětatřicetiletá Lenka Antošová už působí u trutnovského soudu jako přísedící devět let. Mohla si vybrat, v jakém právu bude pracovat. Zvolila trestní. „Začala jsem studovat školu a tušila, že mi tahle práce může pomoci. Jsem ráda, že mám vliv na rozhodování v trestních případech. Zajímá mě hlavně problematika drog. Když vidím, jak si píchají drogy šestnáctileté děti, tak mě to děsí. V případech výroby, distribuce a zneužívání těchto látek jsem pro velmi tvrdé tresty,“ svěřila se přísedící u trutnovského soudu Antošová.

K procesům je zvána průměrně jednou za měsíc. „Vždy si to v práci nějak zařídím, upravím,“ dodala žena, která profesně působí v Ústavu sociální péče v Hajnici.