Ženské lékařce, která řadu let do Špindlu dojížděla z Nové Paky, pojišťovna neprodloužila smlouvu. Její ordinace tak od počátku roku zeje prázdnotou. A to se obyvatelkám horského městečka pochopitelně příliš nelíbí. „Je tady řada žen, které nemohou ze zdravotních důvodů, kvůli omezení věkem nebo proto, že jsou samy, jezdit za odborným lékařem desítky kilometrů a trávit tak hodiny času. Vždyť je to problém i pro mladší zaměstnané ženy.

Když byla gynekologie zde, zabralo vyšetření i s čekáním tak půl hodiny až hodinu - s dojížděním kamkoliv jinam se to protáhne nejméně na půl dne, a to nebudou zaměstnavatelé tak snadno tolerovat,“ říká zastupitelka a dlouholetá Špindleračka Naděžda Žaludová. Obyvatelé turistického letoviska se tak čím dál víc stávají závislými na „vrchlabském zdravotnictví“. Ale například Česko–německá horská nemocnice Krkonoše se rovněž zmítá v problémech. Porodnice je kvůli onemocnění primáře dočasně uzavřena a ředitel špitálu Vladimír Dryml se opakovaně nechal slyšet, že nad další existencí soukromé nemocnice visí otazníky.


Dostupnost zdravotní péče ve Špindlu je ovšem obecnějším a dlouhodobějším problémem. S „úprkem“ lékařů se město totiž potýká již delší dobu. Pohotovost Královéhradecký kraj zrušil v roce 2002, třetím rokem pak v turistickém letovisku chybí zubař. Momentálně tu na úseku zdravotní péče, vyjma dětských ozdravoven, působí pouze pediatr, obvodní lékař a soukromá chirurgie.


Že se jedná o Achillovu patu Špindlerova Mlýna, si uvědomuje i tamní radnice. „Samozřejmě že z toho nadšení nejsme, ale je to složité. Bohužel lidem nezbude nic jiného, než sednout do auta a do toho Vrchlabí zajet,“ říká místostarosta Petr Kraus. Mnoho nástrojů, jak nelichotivou situaci řešit, totiž představitelé města v rukou nemají. „Můžeme maximálně poskytnout prostory, ordinaci, ale doktorka je placená od zdravotních pojišťoven. Město s tím těžko něco udělá,“ dodává místostarosta.