Likvidační. Tak označují menší podnikatelé v pohostinství návrh vlády zrušit daňové zvýhodnění stravenek. Obědy placené lístky u některých tvoří až 90 procent tržeb. Hlasovat by se o tom mělo v parlamentu už příští týden.

„Je to bordel. Státní zaměstnanci je jistě mít nadále budou, na ně přispívá stát a určitě si je nevezme. A ta lůza ve fabrikách, ať si do práce vezme bandasku,“ napsal jeden čtenář do „stravenkové“ diskuse na www.hradecky.denik.cz.

Totéž potvrdil i Zdeněk Frýbort z pardubické rady odborových svazů. „Návrh se nám rozhodně nelíbí. Budeme proti němu protestovat,“ řekl.
Stát si od zrušení výhod slibuje úsporu v rozpočtu kolem jedné miliardy korun ročně. Proti vystoupili vedle odborářů i zaměstnavatelé.

„Tady jde přímo o zachování rovných podmínek mezi velkými a malými firmami. My si vlastní jídelnu nemůžeme dovolit. Velké firmy si navíc náklady ze závodního stravování odečtou z daní,“ uvedl šéf jedné svitavské textilky o 25 zaměstnancích Milan Chlebda. Firma navíc nemá ani fond kulturních a sociálních potřeb, ze kterého by se na stravování mohlo přispívat.

„Je to opatření, které by jednoznačně poškodilo malé a střední podnikatele, kteří nemají závodní jídelny,“ přisvědčil šéf Krajské hospodářské komory Pardubického kraje František Jarolím. Ne všichni v komoře ale mají stejný názor.

„Zrušení stravenek je hlavně problém odborů. Tyhle benefity poskytují spíše větší firmy, a netýkaly se proto všech zaměstnanců. Lístky byly určené na nákup teplého jídla,. Lidé si ale za ně v obchodech pořizovali jiné věci, čímž tenhle systém stejně ztrácel smysl. Zrušením stravenek by se podle mě firmám jen ulevilo a ubyla by jim značná administrativa,“ řekl František Molík z náchodské hospodářské komory.
S tímto ale řada podnikatelů vůbec nesouhlasí.


(Nejen) český Rom je tvor vynalézavý Za tisíc korun ve stravenkách sedm stovek v hotovosti. Takový je aktuální kurz mezi východočeskými Romy.
Se stravenkami kšeftují o sto šest. Papírky, za které nedostanou alkohol, cigarety ani luxusní drogerii, se jim nelíbí. Lepší jsou tvrdé koruny. „Co s takovými papírky? V krámě na ně nevracejí a do autobusu s nimi nemůžu,“ podivuje se jeden z královéhradeckých Romů. Své o tom vědí především starostové, kteří se po vzoru stravenek pokusili zavést poukázky na základní potřeby a potraviny místo zneužívaných sociálních dávek. „S poukázkami se u nás normálně kšeftovalo. Ti silnější si na ty slabší kolikrát počkali už před domem a třeba za třístovkovou poukázku na maso jim vnutili 150 korun. Spokojenost ale byla na obou stranách: Ten, co od nás dostal poukázku, měl peníze na automaty a kořalku, které potřeboval. A ti druzí si za levno nakoupili šunku,“ řekl nedávno tajemník Chrasti u Chrudimě Jiří Sochor. Kšeftování se stravenkami a jejich zneužívání je jedním z argumentů zastánců zrušení jejich daňového zvýhodnění. Hodně lidí si zvyklo za ně pořizovat i velké rodinné nákupy v supermarketech.

Jak poukázkový systém funguje?

Zaměstnavatelé i odboráři se vehementně brání návrhu vlády a poslanců ODS, kteří chtějí zrušit daňové zvýhodnění stravenek. Proč je pro ně tento systém tak výhodný a jak vlastně funguje?

Zaměstnavatel nakoupí od prodejce stravenky a za velmi zvýhodněnou cenu je prodá svým pracovníkům. Část uhradí pracovník, část firma, která si náklady přidá do daňově uznatelných položek. Ze základu daně si může odečíst až 55 procent z jejich hodnoty.

Nyní je „stravenkový systém“ ohrožen. Stát si od zrušení slibuje nové příjmy ve výši kolem jedné miliardy korun ročně. V takovém případě ale až třetina podniků varuje, že stravenky svým zaměstnancům zruší, nebo příspěvky na stravování výrazně omezí.

Podle kritiků ale stát o stejné, ne–li větší peníze přijde. Získá totiž méně na daních právě od hostinských, kterým radikálně klesnou tržby.
Pokud bude návrh na zrušení daňového zvýhodnění stravenek přijat, začne platit od poloviny letošního roku.


Anketa Deníku: Co si myslíte o rušení stravenek?


Josef Müller - 65 let

To chtějí přesunout stravování zaměstnanců do závodních jídelen? Ale co malé firmy, které si je nemohou dovolit?


Eva Rydrychová - 36 let

Mě se to nějak nedotkne, stravenky nedostávám. Ale mým známým, kteří ano, se te〜nto návrh vlády rozhodně nelíbí.


Jiří Bubák - 69 let

I když jsem důchodce, tak pracuji, a stravenky používám. Kdybych nepracoval, tak mi je to úplně jedno. I tak nejde o nic fatálního.


Ladislav Štopper - 80 let

Zrušení stravenek se mi nelíbí, s tím nesouhlasím. Nechápu, co tím Topolánek sleduje. Kde a za kolik budou pak zaměstnanci jíst?


Alice Věchtová - 27 let

Jsem už tři roky na mateřské, ale i předtím těch obchodů, kde se s nimi dalo platit, nebylo moc. Je ale fakt, že jsem je dřív používala.


Království za koně! aneb Za stravenky cokoli (názor čtenářky Deníku)


Mnohým zaměstnancům se ulevilo, stravenky a jejich výhody zůstanou zachovány. Ulevilo se malým restauracím, poskytovatelům poledních jídel a menu, a také všem obchodníkům, kteří byli ochotni „náhražku“ měny odebírat, neboť jak známo – peníze nesmrdí.V době, kdy vrcholila diskuse o tom, zdali výhody stravenek ponechat či nikoli, viděla jsem v TESCU zajímavou etudu. Velký nákupní vozík manželský pár zaplnil čtyřmi baleními krystalového cukru, o jehož použití se mohu domnívat, že byl určen asi pro včely, jednou prošívanou dekou a několika drobnostmi drogistického charakteru. Než na ně u pokladny přišla řada, měla paní pečlivě připravený paklík stravenek, doplněný několika bankovkami. Ovšem jak z hovoru mezi pokladními vyplynulo, měly za povinnost tyto nadměrné odběry cukru rozdělit do několika dílčích nákupů, ale proti zneužití stravenek žádný pokyn vydán nebyl.

Pokud budou obchodníci se smíšeným zbožím ochotni odebírat jako platební prostředky stravenky za cokoli, zneužití se nezabrání. Možná se dočkáme i toho, že stravenkami zaplatíme zájezdy všeho druhu, automobily, pohonné hmoty… Vždyť peníze jako peníze.

JANOVA, spisovatelka Jičínsko