Je typickým pro zhruba další stovku lidí, kteří odešli z Texlenu poté, co jim firma dlužila dvě výplaty a současně se ocitla v konkurzu. „Textilky u nás zřejmě nemají budoucnost,“ myslí si Vaněk. V podniku pracoval v bělidle v Horním Starém Městě, obarvoval bavlnu a len.
Nejistota, zda ještě dostane výplatu, ho přiměla k přihlášce do evidence nezaměstnaných na úřadu práce. „Podporu beru samozřejmě jako nouzovku na krátkou dobu, abych ze svého neplatil zdravotní a sociální pojištění,“ tvrdí Vaněk. Živí čtyřčlennou rodinu, jeho manželka po mateřské nesehnala novou práci. „Ale zatím se ještě držíme, nezhroutil jsem se,“ hlásí optimisticky.
Dříve pracoval na šachtě, řezal důlní chodby. Potom stát doly zavřel. Udělal si tedy rekvalifikaci na kuchaře a nastoupil do Texlenu. Teď hledá nové místo. „Není to jednoduché. Někde mi řekli, že už tam vzali někoho jiného z Texlenu. Je nás asi hodně,“ odhaduje.
A v jakém oboru by rád našel nové působiště? „Zajímá mě elektronika, myslím si, že to má i budoucnost. Asi si udělám rekvalifikaci nebo nějaký kurz pro elektrotechniky,“ dodává Vaněk.