Nevyzpytatelný pohyb rtuti na venkovních teploměrech je nepříjemný zněkolika důvodů. „Je pravděpodobné, že včely začnou brzo plodovat. Pokud by pak přišlo nějaké chladno a včely by nemohly ven, tak hrozí nebezpečí, že spotřebují zásoby, které vúlu mají, a pak by mohly hladovět a vpodstatě třeba ipadnout,“ říká zdravotní referent okresních včelařů Jiří Lejčar. Nedostatek zásob by hrozil vpřípadě, že by aspoň dva týdny bylo víc než deset stupňů nad nulou, a pak přišlo dlouhodobější ochlazení. Na kvalitu medu vrtochy matky přírody podle odborníků vliv nemají.

Na konci týdne se rtuť na teploměrech má podle předpovědí přehoupnout ipřes hranici deseti stupňů. Pro včely, které jsou přes zimu vjakémsi úsporném režimu, to je impuls kaktivitě a kvýživě plodu. Jarní teploty také vytvářejí příznivé podmínky pro nástup škůdců, zejména varroázy. Ta je vedle včelího moru asi největším nepřítelem chovatelů užitečného hmyzu. „Čím dřív začnou včely plodovat, tím víc má roztoč času se vsezoně rozmnožit,“ dodává Lejčar.

Co dokáže varroáza způsobit, ukázal rok 2007.Některé regiony hlásí masivní úhyn včelstev. „Loňský rok byl teplotně mimořádný. Vylíhlo se odvě až tři generace více roztočů. Ti se pak množí geometrickou řadou,“ tvrdí jednatel hostinských včelařů Josef Zajíc.