Chovatelé užitečného hmyzu na území Trutnovska jsou však v boji s roztočem Varroa destructor, který nemoc způsobuje, poměrně úspěšní. Přestože některé regiony v důsledku mimořádně teplé zimy hlásí až osmdesátiprocentní ztráty, na Trutnovsku je situace zcela odlišná. Zimní a jarní úhyny, zapříčiněné varroázou, jen mírně překročí každoroční průměr. „Nebude to nijak divoké. Domnívám se, že úhyny nepřesáhnou hranici dvaceti procent,“ říká zdravotní referent okresních včelařů Jiří Lejčar. Za normální se považuje zhruba desetiprocentní úhyn. Přesnější statistiky budou chovatelé mít k dispozici během příštího týdne.

Ani zdejším včelařům se však nevyhnulo jarní přeléčení, které nařizuje krajská veterinární zpráva. Ošetření se provádí nátěrem víček plodu léčivým přípravkem.

Postiženým včelařům letos vláda schválila mimořádnou dotaci ve výši 25 milionů korun. „Do budoucna je nutné klást větší důraz na prevenci, aplikovat léčebné kroky. K úhynu včelstev v letošním roce v České republice došlo i přesto, že finanční podpory směřující do včelařství jsou vysoké, pro rok 2008 byla v rozpočtu původně vymezena částka přesahující 141 milionů korun,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Strašák jménem mor včelího plodu

Vážnou hrozbou pro všechny chovatele zůstává také mor včelího plodu. Zatímco varroázu lze dnes poměrně úspěšně léčit, proti včelímu moru běžné dezinfekční prostředky selhávají. Nakažené včely, jejich produkty i veškeré včelařské pomůcky se musejí důsledně spálit. Následuje také dezinfekce půdy. Nákaza místní včelaře nejvíce zasáhla v letech 2005 a 2006. Už jen něco přes padesát včelstev bylo zlikvidováno v loňském roce.

Na podzim se v trutnovském regionu nenacházelo žádné aktivní ohnisko a vše nasvědčovalo tomu, že se nad obávanou bakterií, jejíž odolné spóry dokážou přežívat i více než třicet let, podařilo úplně zvítězit. Lednové výsledky laboratorního vyšetření v prosinci odebrané „měli“ (pozn. přirozený spad na dně úlu) však včelařům poněkud zkazily radost. Byla totiž objevena tři nová stanoviště na Královédvorsku s výskytem spór bakterie včelího moru. Po dubnové prohlídce stanovišť muselo dojít ke spálení osmnácti včelstev. „V tuto chvíli není na území okresu žádné aktivní ohnisko,“ informoval Lejčar.

Stejně jako v případě varroázy hraje v boji proti včelímu moru veledůležitou roli prevence. Odborníci proto chovatelům radí zjišťovat příčiny úhynu zimních včelstev, pravidelně provádět bakteriologické vyšetření medu a utrácet podezřelé, neznámé nebo divoce žijící roje. Na šíření nákazy má vliv zalétávání včel i nešetrné zásahy včelařů.