Cílem výpravy krkonošských přírodovědců je především přímé seznámení s jevy a procesy, které formovaly podobu Krkonoš v dobách ledových, před desítkami tisíc let. Tehdy měla naše horská příroda podobu dnešní severské tundry včetně údolních ledovců. Právě s takovými přírodními a klimatickými podmínkami se lze dnes „naživo“ setkat na Svalbardu.

A to včetně několika druhů rostlin, které dnes nalezneme jak v Krkonoších, tak na dalekém severu. Zatímco u nás se však tyto druhy vyskytují vzácně v krkonošských ledovcových údolích a na nejvyšších vrcholech, jako pozůstatky dob ledových, na |Svalbardu jsou běžnou součástí zdejší flóry. 

Krkonošská výprava se ohlásila po ukončení pobytu na terénní stanici Nostoc v zálivu Petuniabukta, kterou zřídilo Centrum polární ekologie Jihočeské univerzity České Budějovice.

Po více než týdnu stráveném studiem přírody v drsných podmínkách bez přímého kontaktu s civilizací (zato však s ledním medvědem) se přírodovědci lodí přesunuli do správního střediska Svalbardu, městečka Longyearbyenu, kde ze zázemí polární stanice již zmíněné univerzity dokončí svůj nabitý program dalšími terénními exkurzemi a návštěvou muzea Svalbardu.

Po návratu skupiny domů přineseme podrobnější informace o výsledcích této mimořádné studijní cesty, již bylo možné realizovat jen díky projektu financovanému z fondů z Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

Jiří Dvořák, Jan Materna, Longyearbyen