"Dosud nikdy jsme v zimním období neregistrovali tolik úhynů srnčí zvěře jako letos. Tento problém se nejintenzivněji projevuje v nižších částech hor a v blízkosti lidských sídel," řekl Václav Jansa. Nejkritičtější období roku z hlediska přežití zvěře jsou pozdní zimní a první jarní měsíce. Zvěř je po celé zimě vyčerpaná a na konci svých sil. Na začátku jara také proto, že přichází období mláďat.

Úhyny jsou způsobeny extrémním vysílením zvěře v důsledků jejího rušení návštěvníky hor nebo štvaním volně pobíhajícími psy. V řadě případů pak je od psů srnčí i potrhána či přímo stržena a zabita.

Zvýšený pohyb veřejnosti v terénu je pro zvěř dalším rizikovým faktorem. "Stoupá počet lidí, kteří vyrážejí do hor v pozdních odpoledních, nočních či brzkých ranních hodinách, tedy v čase, kdy má příroda odpočívat a mít klid. Nakonec ani tradiční lokality, kde zvěř hledá klid, jí ho nezaručí. Zde je na místě připomenout, že třeba polská legislativa říká, že polský Krkonošský národní park je možné navštívit pouze od východu do západu Slunce. Noc je pak vyhrazena přírodě. V Česku podobné zákonné omezení neexistuje," připomněl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

"Chceme apelovat zejména na majitele psů, aby své mazlíčky v přírodě měli pod dohledem, ideálně pak přímo na vodítku. Necvičený, volně pobíhající pes dokáže zvěř spolehlivě uštvat. Stejně tak apelujeme na návštěvníky hor, aby noční čas nechali přírodě, která si od lidí také potřebuje odpočinout," dodal Jansa.

V Krkonošském národním parku a zejména pak v jeho ochranném pásmu eviduje Správa KRNAP 800 kusů srnčí zvěře. Padesát procent meziročních přírůstků, tedy asi 150 kusů, zahyne pod koly aut.