Správa KRNAP provádí průzkum v jeskyních v rámci rozsáhlého projektu, který má zmapovat krasové jevy v Krkonoších a upřesnit poznatky o geologickém vývoji a podzemí Krkonoš. Začal loni a má trvat celkem pět let. Speleologové pod vedením zkušeného jeskyňáře Radko Táslera mají podrobně zkoumat všech bezmála osmdesát jeskyní v Krkonoších.

„Z evropských prostředků financovaný projekt Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš je v souladu s platným Plánem péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Práce probíhají pod odbornou kontrolou a s využitím co nejšetrnějších technik. Od výzkumu si Správa KRNAP i odborná veřejnost slibují nové zásadní poznatky o prostředí Krkonošského krasu,“ vysvětluje ředitel národního parku Robin Böhnisch.

Voda ubývá

Speleologové se zabývají rozbory krápníků, stářím jeskyní, jejich délkou, klimatem a také odtokem podzemní vody. „Při čerpací zkoušce, která probíhá kontinuálně přes čtyři měsíce, čerpadla odčerpávají tu nejkvalitnější podzemní vodu z jeskyně a vypouštějí ji do koryta umístěného kilometr od jeskyně. Tím se snižuje hladina podzemní vody a narůstá riziko spojené s nedostatkem vody ve studních, které náleží k okolním nemovitostem,“ poukazuje na situaci Vítek.

„Vody ubývá i tady v horách. I přes místní známý fenomén ponorného potoka, kdy se voda ztrácí korytě a vtéká do krasového podloží, je vidět postupný úbytek vody. Před 30 lety v korytě Albeřického potoka byla voda i v létě, pak se potok na kousek schoval do podzemí a následně vytékal. Dnes už voda v korytě není nikde a přítoky se postupně zkracují a vysychají,“ říká albeřický chalupář.

„Loni na podzim jsme dva měsíce poprvé neměli vodu z místního vodovodu, který bere vodu z výše umístěných partií Horních Albeřic. V nejnižším místě Bischofova lomu bývala vidět hladina podzemní vody, ale to už je také minulost,“ dodává.

Propasti odhalí vzácné útvary

Pracovníci Správy KRNAP během přípravných prací v letech 2017 a 2018 zjistili, že ve vylámané vstupní komoře před Albeřickou jeskyní jsou uměle zasypané propasti lomovou sutí, pravděpodobně z počátku 19. století, které jsou trvale zaplavené vodou. Kvůli ochraně zadní části jeskyně rozhodli umístit čerpadla do těchto narušených propastí, které je nutné předtím vyklidit od lomové sutě.

„Vyklizení těchto propastí, které jsou značných rozměrů, a odčerpání vody odkryje velmi cenné speleomorfologické tvary, například scallopy, kopule, stropní hrnce, zarovnané stropy, které mají zásadní význam pro poznání geneze Albeřické jeskyně i pro krkonošské jeskyně obecně,“ říká Václav Jansa, vedoucí odboru Péče o národní park.

Správa KRNAP provedla na základě Vítkova podnětu mimořádnou kontrolu průběhu prací. „Jsou prováděny v souladu se smlouvou o dílo a platnými předpisy,“ ujišťuje Václav Jansa. Podle něj probíhá čerpací zkouška v Albeřické jeskyni za účelem dokumentace úzkých, trvale zatopených prostor a hydrogeologického monitoringu neproudící vodní masy o neznámém objemu.

„Vzhledem k pozici podzemní hladiny Albeřické jeskyně zhruba 20 metrů pod úrovní dna údolí nedojde při čerpací zkoušce k ovlivnění povrchových vodních zdrojů. Zkouška probíhá pod stálým dozorem. Na základě výsledků čerpací zkoušky bude možné určit, jak velká je akumulace kvalitní podzemní vody, která může sloužit v budoucnu jako poměrně rychle dostupný nouzový vodní zdroj,“ reaguje Jansa. „Vlastní čerpací zkouška je realizovatelná pouze v období červen – říjen z důvodu ochrany přezimujících netopýrů. V Bischofově lomu se také nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin,“ doplňuje náměstek ředitele Správy KRNAP.

„Vlastní čerpací zkouška je základní prací pro objasnění hydrogeologické situace Albeřické jeskyně, která je velice složitá a podzemní odtok vod probíhá na velké vzdálenosti. Spolu s dalšími pracemi čerpací zkouška slouží ke stanovení bilance krasových vod v Albeřicích a je jedním z podkladů pro celkovou bilanci podzemních Krkonoších,“ upřesňuje Václav Jansa.