„K umělé obnově jsme museli přistoupit na 15 hektarech. Jednalo se o 56,5 procenta listnáčů a 43,5 procenta jehličnanů,“ upřesnil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Nejvíce bylo buků a smrků (po třiceti procentech), jedlí jedna čtvrtina. Zbytek tvořily další dřeviny, chybějící v lese, jako javor klen, jeřáb, bříza nebo třešeň ptačí. „Kromě sázení jsme některé dřeviny přímo seli. Takto jsme vrátili dřeviny na další dva hektary lesa,“ uvedl Böhnisch.

K umělé obnově v Krkonoších není možné použít libovolné dřeviny. Správa KRNAP používá buď stromky pěstované ve vlastní školce (pouze smrk a jedle) nebo stromky od smluvního partnera (jedle, listnáče, všechna obalovaná sadba). Nové stromky pocházejí ze semen buď přímo sbíraných v Krkonoších nebo z vhodných srovnatelných oblastí jako jsou například Jizerské hory.

Celkové náklady na umělou obnovu lesa činily zhruba jeden milion korun. Prakticky celou tuto částku poskytla společnost Škoda Auto.

Lesní porosty pokrývají 80 procent plochy Krkonošského národního parku. Péčí o ně je pověřena Správa KRNAP. Jejím hlavním cílem je záchrana a obnova biologické rozmanitosti lesních ekosystémů a obnova stability lesních porostů.