Nádvořím hospitálu zní legendární písně Edith Piaf, všude se rozlévá slunce a víno. Je slyšet jemný cinkot sklenek, které se rychle vyprazdňují, ale co chvíli zase plní. A je co ochutnávat, nejen proslulá moravská vinařství jsou tu na dosah, a tak lidé vytahují v zahradách, na nádvoří i na dalších místech deky, rozkládají na ně něco dobrého na zub, popíjejí víno a užívají si tento nevšední piknik. Je tu další ročník tradičního Vinobraní na Kuksu.

"Táhne nás sem víno, dobrá nálada, pohoda. Je to tady pěkné. Je tady můj bratr z Trutnova, se kterým se tu vždycky scházíme, máme to tady napůl cesty. Jsme z Nového Města nad Metují," vysvětluje Iva.

"Jezdíme sem celkem pravidelně. Vždycky se tady sejdeme a ochutnáme všechno," tvrdí s trochou nadsázky její bratr Jiří.

Na dece o kousek dál se baví skupina přátel z nedaleké Jaroměře, Vinobraní na Kuksu poprvé okusili loni a letošní ročník si nechtěli nechat ujít. "Loni tady bylo strašně lidí a dlouhé fronty, takže jsme si občerstvení raději přivezli s sebou," říká Alena Podolníková. "Táhne nás sem dobré víno a dobrý program. Ochutnáváme různá vína, ale máme svou oblíbenou značku. Líbí se nám, že to je takové nevázané, můžeme tady posedět, poslouchat a u toho pít. Je to tu výborné," pochvaluje si.

Jako za hraběte Šporka

Už chvíli před jednou hodinou odpoledne začíná být pořádně husto na kaskádovém schodišti a v jeho okolí. Je tu hlava na hlavě, lidé se zde tísní a snaží se skrz dav prostrčit sklenky. Po 13. hodině totiž začíná prýštit z pískovcových věder soch Tritonů místo vody víno, jako za dob hraběte Šporka. A lidé tekutinu stékající po jednotlivých stupních lapají do pohárků.

Jiní dávají přednost nabídce jednotlivých vinařství na druhém břehu Labe v okolí hospitálu.

Ochutnávají i víno s rodokmenem ze šlechtitelské vinařské stanice Velké Pavlovice. "Naše letitá tradice sahá do roku 1901, kdy to byla byla zemská révová školka," připomíná obchodní zástupkyně Martina Tučková.

Cílem této původní révové školky bylo pomoci moravskému vinohradnictví, které bylo zdecimované mšičkou révokazem.

Na etiketách vinařství byste přitom našli jméno Christian Carl André (1763 - 1831), vědce, zemědělského inovátora, šlechtitele, vinohradníka a spoluzakladatele Moravského zemského muzea v Brně. Na jižní Moravu s sebou přinesl zkušenost francouzských vinařů a vinohradníků. Jako první navrhl množit révu vinnou křížením a na základě jeho prací a poznámek byly na počátku 20. století zahájeny první šlechtitelské pokusy. Tehdy se začala odvíjet i novodobá historie Šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Pavlovicích. V současné době na tradici navazují manželé Poliakovi.

"Vína s rodokmenem jsou to proto, že se u nás vyšlechtily čtyři typické odrůdy: André, Pálava, Aurelius a Agni. Letos se víno začíná sbírat, jako první jsme posbírali Solaris, což je první raná odrůda, z níž uděláme burčák jen pro naši vlastní produkci, a v příštím týdnu se teprve chystáme na Muškáty, Müller Thurgau," vysvětluje Martina Tučková.

Jaký byl letošní rok pro víno? "Trošku nás pozlobily kroupy a teď ten déšť, ale víno bude dobré jako každý rok," míní.

Svěží, hodně voňavá, dostatek kyselinky

Na Kuks letos poprvé zavítal osobně i majitel rodinného Vinařství Hrabal, které provozuje ve Velkých Bílovicích. I když i dříve tu měl zastoupení. Jak hodnotí on letošní rok? "Trošku méně se nám letos vyvinuly bobule, jsou tak menší. V době, kdy víno zazrávalo, bylo hodně teplo. Teď už je zase dost vláhy, tak se spíš bojíme, aby se nám bobule hodně nenalily a nepraskaly. Ale myslím si, že letos bude víno stejné jako v předchozích letech 2019 až 2021. Vína budou pravá moravská - svěží, hodně voňavá, dostatek kyselinky, bude to paráda. Konzumenti se mají určitě na co těšit," ujišťuje Stanislav Hrabal.

Nejen počasí přitom vinařům přidělává starosti. Také je trápí rostoucí inflace.

"Při kvašení jednak hodně chladíme, jde o řízené kvašení, pak i skladování vína je o chlazení, takže i pro nás znamená zdražení energií dost výrazný nárůst nákladů. Hodně zvyšují ceny naši dodavatelé, jsou to lahve, do jejichž výroby se hodně promítá cena plynu, pak to jsou hliníkové materiály, kartonáž také zdražuje. Takže si myslím, že ke zdražení také nakonec dospějeme," podotýká vinař.

Láká nejen víno, ale i atmosféra Kuksu

Zatímco někteří milovníci vína, kteří sem míří, už mají své oblíbené značky, jiní neodolali, aby jich neochutnali více.

"Obvykle je tu tak lehce přes 30 vinařů, převážně jsou z Moravy, jinak jsou tu zastoupeny třeba také Žernoseky. Nabídka se každoročně trošku obměňuje, ale vinaři, kteří sem jezdí častěji, si z toho udělali takovou tradici," říká Ivan Mervart ze společnosti Siduri, která Vinobraní na Kuksu pořádá.

Také na Kuksu přitom roste vinohrad, má prý spíš ale symbolický charakter, nejde o typickou vinařskou oblast. Ačkoli v minulosti se tu nějaké víno také pěstovalo. Letošní ročník vinobraní tady byl již šestnáctý a i tentokrát přilákal obrovské množství návštěvníků. "Původně to byla taková spontánní myšlenka, která se pak rozvinula až do této podoby. Je to tu pěkné místo a lidé sem mimo jiné přijedou určitě i kvůli němu," dodává Ivan Mervart.