Ochutnat krkonošské kyselo, horké brambory nebo čerstvý chléb s tvarohem a pažitkou, koláčky a další dobroty mohli účastníci historicky prvních dožínek v bráně Krkonoš.Uspořádalo je v sobotu Krkonošské muzeum na zahradě za historickými domky. A i když počasí bylo pošmourné a prostor poněkud indisponován úpravami budov, vládla zde příjemná atmosféra. Zpestřila ji vystoupení domácího Špindleráčku, souboru Malý Boleslawiec z Polska a večer i folkové kapely Tlupa Tlap.

Slavnost v zahradě živé kultury

„Akci pořádáme s polskými kolegy z Muzeem keramiky v Boleslawci v rámci projektu Zahrady živé kultury. Snažíme se oživovat tradice," vysvětlila ředitelka Krkonošského muzea Olga Hájková. „Vybrali jsme pět svátků v roce, které chceme demonstrovat: Masopust, Velikonoce, sv. Jan, dožínky a Vánoce," vypočítala. Projekt je financován z operačního fondu přeshraniční spolupráce a čeští i polští muzejníci už mají na kontě několik společných počinů. „Vánoční svátky připomeneme zase naopak u sousedů," dodala Olga Hájková.

Zaměstnanec Krkonošského muzea Jiří Louda předvedl, jak se naklepává kosa. „Je potřeba srovnat zuby, které se na ostří vytvořily vlivem kamení, hlíny nebo větví. Druhým důvodem naklepávání je, že když kosu brousíme brouskem, ostří ubývá a je čím dál oblejší. Naklepáváním ho vytáhneme," předával zkušenosti a dodal, že i na tuto činnost je potřeba zručnost. „Nesmí se do toho moc mlátit, protože by nám to popraskalo," dodal.

Řemeslnou výrobu zastoupily i ošatky

K vidění byly snopy slámy i ruční výroba, například ošatek. „Pletení ošatky, trvá průměrně tak osm hodin. Věnuji se tomu už jen na akcích, jako je ta dnešní. Doma nepletu. Tam dělám stávky na tkaní, vyrábím paličky na paličkování," poznamenal tvůrce Jaroslav Urík z Poniklé.