„Hotel jsem přes realitku nabízel dlouho. Když projevila zájem kyperská firma, rozhodl jsem se. Víc k tomu nemám co dodat," řekl včera Martin Pumr. Prodejní cenu prozradit odmítl.

Provozovatelem a nájemcem Labské boudy na dvacet let přesto zůstává akciová společnost AEZZ, která vlastní i vysokohorskou Luční boudu.

„Majitel se chystá investovat do zkvalitnění pokojů, do nutné revitalizace interiérů a všeho zvenčí, co bude vyžadovat urychlený zásah," uvedla v úterý předsedkyně představenstva společnosti AEZZ Klára Sovová. Dodala, že na změnách k lepšímu s provozovateli Labské už začala pracovat pražská architektka Helena Hejdová. „Oslovíme také studenty ČVUT, aby nám pomohli najít inspiraci. Až vytvoří model, vybereme nejlepší variantu a uvidíme, jak se k řešení postaví investor," poznamenala Sovová. 

 Když si před několika lety ochranáři Krkonoš pohrávali s představou, že betonové monstrum koupí a zlikvidují, nikdo netušil, že majitelem hotelu se stanou ostrované ze Středozemního moře.

Důležité zkušenosti

Přestože firma Salvario Holdings Limited, mající sídlo na Kypru, horský hotel od Martina Purma koupila, provoz přenechá nájemcům. Ti už vědí, jak na to. Několik let mají za sebou na nedaleké Luční boudě.

Předsedkyně představenstva akciové společnosti AEZZ Klára Sovová k tomu v úterý pro Deník řekla: „Po letech zkušeností ve vysokohorskému hotelu mě překvapuje, kolik Čechů se věnuje turistice. Myslím, že na tom nejsme fyzicky tak zle, jak se často říká." O potenciální zákazníky tedy nemá obavy a v nových majitelích z Kypru vidí hlavně potřebné investory.

„Je dobře, že chtějí do obnovy vložit nějaké peníze. Rozsah celkové sumy není zatím čitelný. Uvidí se, co nám navrhne architektka a studenti z fakulty ČVUT, které chceme oslovit. Zatím jsme začali vytrhávat staré koberce, uklízet, v pokojích zkvalitníme vybavení. Zatím jsou obyvatelná dvě patra," vysvětlila Klára Sovová. Do Silvestra by podle ní mohla Labská bouda disponovat s kapacitou zhruba osmdesáti lůžek.

Restaurace a kuchyň je zrekonstruovaná, v pekárně se už peče tradiční oblíbené pečivo. „Architektku jen udivilo, že restaurace, umístěná v sedmém patře, má po obnově zmenšená okna. Podle ní to bylo nešťastné řešení, protože se návštěvníkům zmenšil výhledový obzor na krkonošské panorama. A to byl přitom jeden z nejatraktivnějších momentů. Tak hledáme řešení, jak to nyní napravit," uvedla Sovová.

Očekávaná fúze 

Labská bouda se má v létě pěší i cyklistickou turistikou spojit se svou sestrou, Luční boudou. „Připravujeme pro návštěvníky například možnosti pobytů 2+2, tedy dvě noci na jedné a dvě noci na druhé boudě," prozradila nájemkyně. „S provozem hotelu v první zóně Krkonoš má Klára Sovová zkušenosti. Ví, co od nás může čekat, o konflikty nepůjde," komentoval už začátkem září mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Střípky z historie hotelu:

• Původní budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím.
• V letech 1878 až 1879 ji nechal přestavět hrabě Jan Harrach. Hosté si tu mohli pochutnat na krkonošském kyselu, chlupatých knedlících se škvarky a zelím i na chlebu pečeném přímo v objektu.
• V roce 1965 bouda vyhořela.
• O čtyři roky později byl položen základní kámen kolosu. V provozu byl od listopadu 1975.
• Do roku 1996 Labskou boudu spravoval státní podnik Krkonošské hotely.
• Po revoluci boudu získala firma Martina Pumra, podnikající ve spediční dopravě.
•V lednu si hotel pronajal známý boudař Jiří Holeček, vzápětí na to ji však opustil.
• Od léta roku 2012 si Labskou boudu pronajala na dvacet let akciová společnost AEZZ.
• V listopadu 2012 se majitelem stala kyperská společnost Salvario Holdings Limited.