Devadesát milionů korun, které by si nejen koupě, ale následně i demolice krkonošského kolosu vyžádala, ministerstvo nemíní investovat.

Přestože je Labská bouda prostřednictvím realitní kanceláře stále nabízena k prodeji, majitel Martin Pumr zahájil obnovu částí objektu. „Chtěl bych zkvalitnit služby, hlavně ubytovací kapacitu bych rád ze třiceti lůžek, které jsou provozuschopné, navýšil na padesát. Také chystáme nějaké zázemí, které by návštěvníci mohli využít v případě nepřízně počasí. Tedy fitcentrum, nějakou klubovnu a podobně,“ uvedl včera pro Deník Martin Pumr a dodal, že restaurace a kuchyň je po rekonstrukci.

Přístup státu majitele nezaskočil

Přístup státu Pumra nepřekvapuje. „Nic jiného jsem nečekal. Dohadoval jsem se čtyři roky,“ dodal Purm. Zároveň potvrdil, že by rád v budoucnu Labskou boudu revitalizoval. „Rozhodně bych to nenazýval rozsáhlou rekonstrukcí, jak se někde v tisku objevilo. Samozřejmě, že s vizáží objektu těžko něco udělám. Ale spolupracuji s fakultou architektury ČVUT a očekávám, že studenti přijdou s nějakými neotřelými nápady pro inspiraci. Jejich návrhy vyhodnotíme a poradím se s odborníky, co z toho by se třeba dalo uskutečnit. Pochopitelně je vše odvislé od dostatku finančních prostředků,“ dodal Martin Pumr.

Betonové monstrum vyvolává už léta různé emoce. Na jedné straně negativistické postoje, na druhé možná i nostalgické vzpomínky. O významu budovy, i když o památku nejde, se například začátkem týdne zmínil i náměstek pro výkon památkové péče z Josefova Jiří Balský. „Ten objekt reprezentuje určitou dobu, má velice originální architekturu a když odhlédneme od detailů, tak její zasazení do krajiny má svůj půvab a vtip. Osobně bych byl rád, kdyby v Krkonoších zůstala,“ konstatoval Balský.

Správci KRNAP, kteří usilovali o to, aby Labská bouda byla po případném odkoupení státem zdemolována a na jejím místě postaven menší přístřešek, rozhodnutí ministerstva respektují a dále je nechtějí komentovat. Z historie Labské boudy lze vyčíst, že původní budova vznikla v polovině 19. století jako hostinec s ubytovacím zázemím. V letech 1878 až 1879 ji nechal přestavět hrabě Jan Harrach. Hosté si tu mohli pochutnat na krkonošském kyselu, chlupatých knedlících se škvarky a zelím i na chlebu pečeném přímo v objektu.

V provozu byla až do roku 1965, kdy vyhořela. O čtyři roky později byl položen základní kámen kolosu, který byl otevřen v listopadu 1975. Do roku 1996 Labskou boudu spravoval státní podnik Krkonošské hotely. Po revoluci boudu získala firma, podnikající ve spediční dopravě, ve které Martin Pumr od začátku figuroval. Labská bouda má 159 lůžek a restauraci pro 170 lidí.