Památkově chráněná budova v centru Janských Lázní, která naposledy sloužila jako tělocvična pro skupinové cvičení pacientů lázeňského domu Janský Dvůr a v minulosti se tam odehrávala většina společenských událostí, se proměnila v trvalou expozici lázeňství. Návštěvníci do ní mají vstup zdarma, v zimní sezoně je otevřená vždy od pátku do neděle od 13 do 18 hodin. Seznamuje je s velkou tradicí a zajímavou historií.

POBÍHÁNÍ HUS ZAKÁZÁNO
Dozví se o vůbec nejstarších dochovaných plánech centra lázeňského střediska z roku 1682 zobrazující lázeňskou budovu s komůrkami a dřevěnými vanami, zřídly, hostincem i kaplí sv. Jana, o mistrovství světa v lyžování v roce 1925 se šampionátem ve skocích na lyžích v Janských Lázních, uvidí pečlivě evidované seznamy lázeňských hostů z roku 1872. Začíst se můžou do místního policejního řádu z roku 1895. Mimo jiné zakazoval chovat dobytek a drůbež ve stájích poblíž ulic a veřejných cest, stejně jako volné pobíhání hus a kachen po lázeňských cestách.

POKLADY JANA HAINIŠE
Klíčovými poradci a dodavateli podkladů byli ředitel Státního okresního archivu v Trutnově Roman Reil a Jan Hainiš, místní pamětník a sběratel historických fotografií, dokumentů, předmětů a vzpomínek, který pracoval v lázních od roku 1965 a disponuje také obrovskou sbírkou historických lyží a saní. „Pan Hainiš nám velkoryse poskytl obrazové podklady, zapůjčil vystavené exponáty a byl po dobu přípravy expozice ochotným spolupracovníkem,“ ocenila marketingová specialistka Zuzana Pichlová ze Státních léčebných lázní Janské lázně.

„Mám vstupenku do bazénu z roku 1896 a výtisk Lázeňských listů z roku 1872, které vycházely každý rok. Můžete se v nich dočíst, kdo se tady léčil a odkud byl, ve kterém lázeňském domě bydlel. Podle fotek, na kterých jsou zvěčněni lázeňští hosté i se sestřičkami a lékaři, sem jezdila honorace, dámy s klobouky, v přesně střižených kostýmech,“ přiblížil zajímavé kousky ze své sbírky Jan Hainiš.

ROZVOJ ZA SCHWARZENBERGŮ
Janské Lázně mají dlouhou a bohatou historii. Prvním milníkem bylo objevení léčivého pramene, dnes Janského pramene, již v první polovině 11. století. Velmi podstatnou etapu znamenalo 17. a 18. století. Od roku 1675 byly Janské Lázně součástí panství šlechtického rodu Schwarzenbergů. Pět vládnoucích knížat rozvíjelo léčivé prameny a vybudovalo dvacet domů. Největší péči lázním věnoval první kníže ze Schwarzenbergu Jan Adolf I. Postavil pět domů, novou lázeňskou místnost s dvaceti vanami, opravil zchátralý mlýn a zřídil v něm pokoje.

„Janské Lázně byly již v 18. století velmi významným lázeňským letoviskem, kam se sjížděli elitní hosté i ze zahraničí. Už před více jak 300 lety měly naše lázně světoznámou pověst. Další významnou etapou byl začátek 20. století, kdy zde vznikla unikátní léčebna obrny v celé Evropě,“ připomněla Kateřina Kaufmannová, manažerka projektu.


Z ARCHIVU ČESKÉ TELEVIZE
Expozici doplňují dobové reportáže z archivu České televize přímo o Janských Lázních, z lyžařských závodů, ROH rekreací či výstavby a fungování Dětské léčebny Vesna. Léčebné lázně odkoupily videomateriály od České televize.

Expozice Po stopách lázeňství je společný česko-polský projekt, spolufinancovaný z Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis v rámci Programu Interreg V-A Česká republika - Polsko 2014-2020. Vedle Janských Lázní představuje významné polské lázeňské středisko Szczawno-Zdrój, vzdálené 60 kilometrů. Jeho dominantou je nejkrásnější budova města, Lázeňský dům z roku 1910, v němž pobývali britský politik Winston Churchill i poslední německý císař Vilém II. Polská část projektu bude zahrnovat historickou naučnou stezku městem, kterou mají otevřít ve Szczawno-Zdróji v prosinci.

SELFÍČKO Z KOUPELE
„Naše nové česko-polské centrum lázeňství jsme koncipovali tak, aby bylo přitažlivé pro návštěvníky napříč generacemi. Aby měli chuť se u nás zastavit, něco zajímavého se dozvědět, pobavit se a odnést si něco na památku. Mohou tak odjíždět například se selfíčkem z koupele v historické dřevěné vaně, které si pořídí v připraveném fotokoutku,“ přiblížil nově vybudovanou expozici manažer technického úseku Státních léčebných lázní Janské Lázně Petr Janovec. „Nové, zajímavé místo může přilákat další turisty a vyplnit volný čas návštěvníkům při pobytu v Janských Lázních. Stálá prezentace v polském lázeňském středisku navíc zvedne povědomí o Janských Lázní,“ doplnil ředitel lázní Martin Voženílek.

TANEČNÍ SÁL, JÍDELNA, ČÍTÁRNA
Historická budova sokolovny z 19. století je památkově chráněným objektem, proto neumožňovala radikálnější zásahy. „Opravili jsme především vnější plášť. Vnitřek zůstal původní, z tělocvičny jsme odstraňovali prakticky jen basketbalové koše,“ upřesnil Voženílek. Druhou polovinu sokolovny, kterou lázně využívají jako archiv a sklad materiálu, chtějí proměnit v lázeňské informační centrum, doplněné prodejnou.

Dřevěný, dvoupatrový objekt původní Lázeňské dvorany (Kursaalgebäude), postavený v roce 1872 tehdejším majitelem lázní Franzem Steffanem, se skládal z rozlehlého tanečního sálu s jídelnou a prostorného balkonu s výhledem na lázeňské náměstí. V prvním patře se nacházely jídelní sál, čítárna a herna s verandou. V přízemí sloužil hostům šenk s kuchyní a sklep.

Česko-polské propojení může pokračovat velkým projektem lázeňského parku Po stopách vody za 1,2 milionu eur, který mají Janské Lázně zpracovaný a podaný. Park by vybudovali na pozemcích lázní ve svahu pod Kolonádou.

V příštím roce chtějí lázně investovat 90 milionů korun, především do rekonstrukce Dětské léčebny Vesna.