Minuta ticha, kladení věnců, čestná stráž i Československá hymna. Tak to včera odpoledne vypadalo na nároží hradeckých Gayerových kasáren kam se takřka po osmdesáti letech vrátil pomník legionáře. Ten zde bude opět střežit památku poručíka Jana Gayera a 209 padlých druhů 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého československých legií na Rusi, kteří položili život v letech 1917 až 1920.

Paulina SkavovaK vytvoření sochy jí musely stačit dobové fotografie, originální výstroj a kopie zachované původní miniatury sochy zhotovené moderní technologií prostorového skenování a zhmotněné na 3D tiskárně.

Velkou zásluhu na opětovném vztyčení pomníku měla Československá obec legionářská a její tajemník Jiří Charfreitag. „Byla to dlouhá cesta. Od prvotního nápadu nám to trvalo čtyři roky, než se pomník opět vrátil do Hradce Králové,“ řekl po slavnostním aktu Charfreitag.

Zavzpomínal také na prvotní impuls návratu legionářů do centra východočeské metropole. „Sešli jsme se s architektem Lukášem Hudákem, kterého jsem oslovil, zda by byl ochotný v této věci pomoci. On se nakonec stal tou hybnou silou a na partu dvou nadšenců se nakonec napojilo dalších sto lidí, kteří se o návrat zasadili. Za to jim patří velké poděkování,“ nešetřil slovy chvály.

Uznání pro práci tohoto týmu měl i primátor Hradce Králové Zdeněk Fink: „Když za mnou poprvé přišli s touto myšlenkou, nevěřil jsem, že tu za pár měsíců budeme stát. Ale velmi příjemně mě zklamal.“

Legionáři také příjemně zklamali vojenského historika Eduarda Stehlíka. „Pomník jsem znal jen z prvorepublikových fotografií. Jeho obroda jen nejhmatatelnějším důkazem toho, že když se jde za myšlenkou, tak i přes trnité cesty to lze dokázat. Legionáři bojovali za svobodu této země. A pokud se stále říká, že nemáme hrdiny, tak tady jich je celý seznam,“ uvedl Eduard Stehlík.

Vyzdvihl samotného Jana Gayera, který v prudké kulometné palbě v předpolí ruského města Samara u Lipjagu zvedl svůj pluk do útoku při němž byl smrtelně zraněn. „Položil svůj život za budoucí svobodu,“ dodal Eduard Stehlík.

U pomníku hoří i věčný plamen, pod kterým je „mrtvá“ schránka s prstí z nejvýznamnějších bojišť legionářů - Itálie, Francie a Ruska. Nejsou tu však ostatky Jana Gayera a jeho druhů. Ty jsou pohřbeny pod nákupním centrem v Samaře.

Památník stál tři miliony korun.