„Čekáme, až bude sucho, pak začneme polygon stavět. Chceme, aby se studenti naučili jezdit s harvestory po uměle vytvořené stezce, couvat, nakládat dřevo. Bude to mezistupeň před tím, než začnou pracovat v lese. Můžou získávat užitečné praktické zkušenosti. Naučí se ovládat stroje, aby v lese nic nepoškodili. Na počítači tolik nevadí, když strom spadne na kabinu, v lese by to bylo fatální,“ uvedl Pochobradský.

Valentýna Smutná studuje na trutnovské Lesárně obor operátor těžebně dopravních strojů.
Holka na harvestoru. Valentýnu baví práce v lese, kácí a vyváží dřevo

Lesárna minulý čtvrtek slavnostně otevřela ve Školním polesí moderní výukové středisko operátorů těžebně dopravních strojů. „Snažíme se produkovat studenty, kteří mají vztah k přírodě, nebudou ji poškozovat a těžit bezhlavě, ale budou lesníci, ekologové a mechanizátoři. Nechceme člověka, kterému je jedno, že mu praskla v lese hadice a vyteče z ní olej. Musí to být člověk, který s přírodou cítí,“ zdůraznil ředitel České lesnické akademie.

Velký zájem z Polska

Během posledních čtyř let se škole podařilo zkompletovat výukový proces oboru operátor těžebně dopravních strojů, který vyučuje jako jediná v Česku a na Slovensku. Studentům nabízí čtyřletý maturitní obor, tříletý učební obor nebo jednoletou nástavbu na učební a maturitní obory. „Za čtyři roky jsme pořídili stroje v hodnotě zhruba 60 milionů korun, především sofistikované simulátory, z nichž dva nové jsou nejlepší na světě, a také harvestory, trenažéry a další pomůcky,“ dodal.

Zdroj: Deník/Jan Braun

O jednoletou nástavbu, při které absolventi získají výuční list se specializací na těžebně dopravní stroje, projevují eminentní zájem Poláci. „Nemají v zemi školu na harvestory, kvůli vybavení a možnostem chtějí studovat v Trutnově. Řešíme, jak bychom si s tím poradili, ale nemáme kapacitu na to, abychom vzali každého. Nechceme to dělat ani na úkor našich studentů,“ řekl Miloš Pochobradský.

Podle něj je pravděpodobné, že Lesárna kvůli tomu otevře v areálu Školního polesí novou třídu, kam by mohlo zhruba 15 polských uchazečů přijít, byť zájem jich má až 200. Studovali by v češtině, studium je nicméně z 90 procent zaměřené na odbornou praxi.

Beseda s hercem Miroslavem Donutilem v trutnovské lesnické škole.
FOTO: Miroslav Donutil pobavil trutnovskou lesárnu, v jídelně si dal srnčí hřbet

O absolventy je značný zájem od tuzemských i zahraničních firem, aktuálně například z Litvy. „V Česku existuje 3-5 tisíc těžebních strojů, poptávka po našich absolventech je velká. Dnes chtějí firmy chytré, jazykově vybavené lidi. I proto jsme směřovali naše úsilí k úpravě výukového plánu,“ vysvětlil ředitel.

Absolventi Lesárny nachází uplatnění v dřevozpracujícím průmyslu jako operátoři harvestorů, řidiči vyvážecích traktorů, specialisti pro provoz lesních lanovek a ve funkcích středních technicko-hospodářských pracovníků v činnostech, které souvisejí s využíváním techniky a zajišťováním její provozní spolehlivosti. Uplatnění získají také jako výrobní mistři a technici ve výrobních organizacích, technici v dopravě, stavebních, servisních a obchodně ekonomických službách.

Nejmodernější simulátory na světě

Škola vlastní simulátory pro výuku harvestorových technologií, harvestory a vyvážecí soupravy, což ji posouvá mezi špičku obdobných vzdělávacích zařízení v Evropě.

Ředitel České lesnické akademie v Trutnově Miloš Pochobradský při vysazování lesa ve Voletinách v rámci projektu Čtení pomáhá přírodě.
Finové jsou z našich stromů na větvi, říká ředitel trutnovské lesnické školy

Studenti mají k dispozici deset simulátorů, z toho dva nejmodernější na světě. Trénují na nich práci s těžebními stroji ve virtuálním prostředí. Učí se na nich Marek Filip, který je v 1. ročníku. Do Trutnova zamířil studovat z Chocně.

„Přináší mi to zkušenosti do budoucna i radost. Je úžasné se učit servis, ovládání, je to skvělá věc před tím, než půjdeme do reálného provozu. Na simulátoru to není to sranda, každé tlačítko udělá něco jiného, v realitě jeden stisk tlačítka může způsobit pohromu,“ líčil Marek, který se odmala rád pohyboval v lese, věnoval se myslivosti, bavily ho stroje, motory, hydraulika. I proto se přihlásil na operátora těžebních strojů.

Trvá to ale minimálně tři roky, než učitelé studenty pustí do harvestoru, aby mohli těžit dřevo. Musí nejprve zvládnout techniku a bezpečnost práce a správně ovládat stroje.

Záporem je, že škola potřebuje hodně peněz na udržení strojů v provozu. „Je to nejdražší obor v českém školství. Je to obrovsky nákladné, ale firmám i přírodě se vyplatí mít kvalifikovaného člověka,“ připomněl ředitel České lesnické akademie v Trutnově.