Jediným lůžkovým zařízením pro dospělé duševně nemocné je psychiatrické oddělení liberecké krajské nemocnice. To se však potýká s nedostatkem lůžek. „V současné době máme k dispozici dohromady 51 lůžek, přičemž 29 jich je příjmových, pět z nich slouží detoxikační jednotce, 10 pro protialkoholní léčbu, 12 pro resocializaci a psychoterapie,“ vyčíslil primář oddělení Jaromír Hons s tím, že by potřebovali nejméně šest desítek míst pro ryze psychiatrické účely.

Že nejde o požadavky přehnané, dosvědčuje fakt, že třeba minulý týden mělo ze všech lůžek psychiatrické oddělení pouze tři místa volná. „Výborně spolupracujeme s léčebnami v celé České republice, například s Kosmonosy, ale bylo by dobré, aby v kraji existoval například 24 hodin fungující terapeutický stacionář,“ uvedl primář.

Nepřetržitě fungující terapeutický stacionář by nabídl psychiatrickým pacientům pomoc, aniž by přitom nutně museli být hospitalizováni. Potřeba stacionáře se ukazuje v souvislosti s výrazným nárůstem počtu pacientů, kteří se ocitají v úzkostných stavech kvůli ztrátě zaměstnání. „Takových je mnoho, našima rukama prošli třeba i novoborští skláři, kteří prostě najednou nevědí kudy kam. Jsou bez práce, bez peněz a nevidí v blízké budoucnosti naději na zlepšení,“ popsal skrytý následek hospodářské krize Jaromír Hons.

Nejde však jen o momentální situaci. Léčebna v kraji chybí dlouhodobě. „Měla jsem dědečka, který na stará kolena onemocněl duševní chorobou. Doma už byl nezvladatelný, takže musel bohužel do léčebny. Nakonec v ní dokonce i umřel. Vadilo nám, že byl poměrně daleko, až v Kosmonosích, takže jsme ho nemohli navštěvovat tak často, jak bychom chtěli,“ lituje Petr Kratochvíl z Liberce.