Lidí bez práce je sice více, rozhodně ale nejde o krizi

„Ze 77 úřadů práce v České republice, jsme na 37. místě,“ konstatoval v rozhovoru pro Deník ředitel Úřadu práce v Trutnově Petr Masopust.

Jak byste komentoval zmíněná čísla, která vykazuje krkonošský region ?
V současné situaci, kdy se v některých regionech vyšplhala míra nezaměstnanosti k patnácti procentům a jsou tam meziměsíční přírůstky nezaměstnaných i o dvacet procent, tak jde v našem případě o slušný výsledek. V průběhu měsíce února došlo k meziměsíčnímu nárůstu nezaměstnaných na Trutnovsku o 8,7 procenta. V rámci kraje jsme tedy přesně uprostřed.

Co je příčinou relativně příznivého výsledku?
Je to koncentrací průmyslu a rozložením na jednotlivá odvětví. Tedy do průmyslu automobilového, strojírenského, elektrotechniky, energetiky, služeb a dalších odvětví.

Stále se mluví o finanční krizi. Jak vidíte z tohoto pohledu situaci na trhu práce v regionu?
Je sice vážná, ale rozhodně ne kritická. Před rokem o krizi nikdo nehovořil a přitom oproti loňsku u nás stoupla míra nezaměstnanosti pouze o 1,6 procenta. V jiných regionech rostla mnohem strměji. Meziroční výsledek ukazuje, že jsme druhým nejstabilnějším regionem Královéhradeckého kraje, a to za Hradcem Králové, kde měli v únoru meziroční nárůst 0,8 procenta.

Koncem loňského roku došlo k hromadnému propouštění lidí, zvláště v textilním průmyslu. Změnil se nějak na Trutnovsku tento trend k lepšímu?
I když některé firmy avizovaly další hromadné propouštění, nyní vypadá situace optimističtěji. V současnosti nemáme hlášeno žádné hromadné propouštění, a ta avizovaná se neuskutečnila. To je velmi pozitivní. Firmy se pokoušejí stav stabilizovat a některé budou dokonce do některých provozů požadovat nové zaměstnance. Jednali jsme například se zástupci jedné společnosti z oblasti služeb a cestovního ruchu, kteří by měli od srpna vytvořit zhruba třicet nových pracovních míst.

Připravujete pro letošní rok i nějaké nové projekty?
V rámci Evropského sociálního fondu (dále jen ESF) má trutnovský Úřad práce k dispozici výrazně vyšší prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) než v minulém roce. Například na veřejně prospěšné práce to je čtyřikrát více peněz než loni. Od letošního 1. března jsme začali čerpat další finanční prostředky z ESF z projektu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen OP LZZ) a od 1. dubna budeme čerpat další prostředky z obnoveného projektu OP RLZ (Operační program Rozvoj lidských zdrojů). Pro letošní rok jsou Společensky účelná pracovní místa vyhrazená – příspěvky na mzdu, hrazena z 85 procent z ESF a z 15 procent ze státního rozpočtu a jsou financována z projektu OP LZZ. V úterý 17. března ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas informoval o dvou nových projektech: „Školení je šance“ a „Vzdělávej se!“.

Pro koho jsou určeny?
Reagují na to, že velká část lidí je doma na takzvanou částečnou zaměstnanost. Firmy jim platí jen šedesát procent mzdy. Zmíněné projekty pomohou lidem smysluplně vyplnit čas vzděláváním. Firmy mohou zájemce do vzdělávání zapojit a náklady za ně převezme stát.