„Několik let jsme bojovali s hranicí tří tisíc, pod kterou jsme spadli v roce 2010. Díky nové výstavbě rodinných domů a přílivu mladých rodin jsme ji ale zase překročili," říká starosta Zdeněk Špringr. A to docela výrazně. Nárůst za poslední rok je 38 lidí a Rtyně má nyní nejvíce obyvatel za posledních deset let.

Sestupný trend již několik let vykazuje sousední Úpice. „Za poslední rok jsme mínus 16 lidí. Více obyvatel se odstěhovalo než přišlo a dětí se narodilo méně než je zemřelých," vyčetla ze statistiky matrikářka Jana Srnová.

Ani ze současného pohledu atraktivní místa pro život jako Trutnov či Vrchlabí nejdou proti proudu. Druhé největší město kraje mělo k 1. lednu 31 144 obyvatel, o 38 méně než před rokem, Vrchlabí je chudší dokonce o 75 občanů. „Nastal trvale mírný pokles, některé obce v okolí ale zaznamenaly nárůst," vidí možnou příčinu Martin Chrtek z Odboru vnitřních věcí. Mírně si polepšují například v Dolní Branné. „Není to nic závratného, chvíli je stav lepší, pak horší. Za poslední rok ale přibylo 11 lidí, to není tak špatné," nahlédla do čísel Jana Kotyková.

Druhé největší město okresu, Dvůr Králové, se v roce 2012 dostalo pod hranici 16 tisíc obyvatel a sestup pokračuje k aktuálnímu číslu 15 914. Zajímavé ale je, že při započítání zde pobývajících cizinců se počet za posledních sedm let nijak výrazně nezměnil (aktuálně 16 443).

Výrazný pokles trvale žijících obyvatel ale zaznamenávají známá turistická centra Krkonoš.

Občanů horských měst ubývá. Bydlí tu turisté

Značný úbytek obyvatel zaznamenávají především krkonošská turistická centra. Například Špindlerův Mlýn je za posledních deset let na třetině. Z 1525 v roce 2003 na 1096 vloni.

Mínus za atraktivitu

Menším tempem, ale i tak dost výrazně, klesá počet lidí v Janských Lázních. „Za poslední dekádu tu trvale žije o 135 lidí méně (782), v minulém roce jich ubylo 11," shrnula základní údaje matrikářka Lenka Hlaváčková. „Občané prodávají byty a za utržené peníze si koupí domeček někde v kraji. Máme tu hodně rekreačních bytů a trvale žijících lidí ubývá," vidí příčinu současného stavu starosta Jiří Hradecký. Města tak paradoxně doplácejí na atraktivní polohu. A moc možností situaci zvrátit nemají. „Jednou z nich by bylo využití poptávky po vlastních domech. Jenže tolik stavebních parcel tu není. Vlastně už nemáme téměř žádné," je si vědom starosta.

Přitom po městě se v zimě i v létě pohybuje množství lidí, a základní služby je třeba zachovávat. „Daňové výnosy v tomhle směru klesají, pluhovat ale musíme, taky svítit, zajistit kanalizaci, pitnou vodu, navíc máme status lázeňského města. I s tím jsou spjaté určité povinnosti. A daně z podnikání jdou do místa trvalého bydliště, takže ani v tomhle směru to žádná sláva není," dodává Jiří Hradecký. Svou roli sehrála i nejistota kolem lázní. Dříve tu pracovalo až čtyři sta lidí, z toho třeba polovina místních. Počet míst však výrazně klesl a když není práce, lidé odcházejí.

Lidí ubývá i v nedaleké Peci pod Sněžkou. „Mírný pokles je každoroční. Nejvíce obyvatel měla Pec zhruba před sedmi roky, asi 650. Současný stav je 606, za poslední rok – 12," informoval tajemník Michal Berger.
Ani středně velká města regionu na tom nejsou výrazně lépe. „V prosinci jsme evidovali 4656 obyvatel, o rok dříve 4688. Do roku 2008 počet obyvatel stoupal, od té doby klesá," vyčetla ze statistik Alena Nováková z evidence obyvatel města Hostinného.

Ve Svobodě nad Úpou jsou počty jako na houpačce. Za posledních osm let tu střídavě čtyřikrát lidí ubylo, čtyřikrát přibylo. Setrvalý stav je v Pilníkově, kde meziročně zaznamenali úbytek o 3 občany, proti roku 2009 je tu ale nárůst o 63 lidí.

Pomohly by investice

Pokles musejí letos opět konstatovat i v Žacléři. „Evidujeme 3335 obyvatel, to je o 61 méně. Počet narození a úmrtí je zhruba vyrovnaný, markantní je ale rozdíl mezi přistěhovalými a těmi, co odešli. Je to 54 ku 96," říká místostarostka Eva Rennerová. „Hlavní problém vidím v nedostatku investic. Region, kde žijeme, je relativně atraktivní, ale bez práce to nepůjde. Nebudou-li nová místa, těžko se to bude obracet. A nepřímo se tak dostáváme k často diskutované dálnici. Bez kvalitní dostupnosti se sem žádný investor nepohrne," vidí příčiny starosta Miroslav Vlasák.

Daně plynoucí do měst se rozdělují nejen podle počtu obyvatel, ale i z takzvaného koeficientu velikosti, kde jsou určité zlomové hranice. „V našem případě je to 30 tisíc. Pohyb několika lidí nahoru či dolů nás tolik netrápí. Jsou to statistická data ve vztahu k trvalému bydlišti a jejich vypovídací hodnota může být občas zkreslující. Pokud by však Trutnovu hrozil pád pod 30 tisíc obyvatel, zajímalo by nás to hodně," vysvětlil situaci trutnovský starosta Ivan Adamec.