Stanislav Najmr farmaří na Litoměřicku. Letos si chtěl koupit další pozemky, ale zastavilo ho ustanovení zákona o prodeji půdy z roku 1999, podle něhož člověk, který nepřetržitě tři roky pracuje v zemědělství, má přednostní právo pouze na nákup 70 procent nabízené půdy. Když se chtěl přihlásit do veřejné soutěže o 5,5 hektaru nad tuto hranici, byl vystaven nevybíravému nátlaku podnikatelů, kteří se zemědělskou činností vůbec nezabývají. „Je nezbytné, aby stát ochránil zemědělské prvovýrobce před spekulanty, kteří mají dost prostředků, aby ve svých rukou soustředili většinu půdy,“ míní Najmr.

Za jeho stanoviskem stojí Asociace soukromého zemědělství, agrární komora i ministerstvo zemědělství. To připravilo novelu zákona, podle níž by se sedmdesátiprocentní limit při prodeji měl vztahovat na pronajatou, nikoli nabízenou půdu. Zemědělci též požadují, aby přednostní právo na nákup pozemků v obci a sousedním katastru neměl každý, kdo splňuje podmínku vlastnictví deseti hektarů bez ohledu na to, zda na nich hospodaří. „Investiční firmy mají dostatek volného kapitálu, aby vykoupily státní pozemky. Smysl zákona, tedy stabilizovat české zemědělce na půdě, tak v současnosti není naplněn, a proto by se měl změnit,“ souhlasí Miloslav Kučera z ministerstva zemědělství.

Lidovci odmítli návrhy farmářů

Studená sprcha přišla ze směru, odkud ji farmáři nečekali. A už vůbec ne pár týdnů před krajskými a senátními volbami. „Po několikaměsíční práci na novele nás potopili ve vnějším připomínkovém řízení všichni lidovečtí ministři. Z jejich resortů přišlo zamítnutí našich návrhů a navíc šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda jasně řekl, že na základě evropského práva by se měl umožnit nákup půdy cizincům i před rokem 2011, dokdy jinak trvá vyjednaná výjimka,“ upozornil místopředseda Asociace soukromého zemědělství Václav Perník.

Druhý muž Státního pozemkového fondu Jiří Blažek (KDU-ČSL) potvrdil upozornění Svobodova úřadu, že Česko nesplňuje podmínky smlouvy o přistoupení k EU v kapitole o volném pohybu kapitálu. „Naší snahou je do 30. dubna 2011, kdy končí přechodné období, prodat co nejvíce půdy českým občanům,“ konstatoval Blažek.

Svoboda Deníku řekl, že trvá na neměnnosti podmínek do roku 2011. „Pak ale nechápu, proč tu Pandořinu skříňku přístupové dohody vůbec otvíral. Když se o podmínce volného pohybu kapitálu začne mluvit, novela zákona o půdě nikdy nebude přijata. Lidová strana, kterou jsme brali jako provenkovskou a prozemědělskou, nám hodila vidle pod nohy,“ míní Perník.

To odmítá místopředseda KDU-ČSL a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek: „Na stranické půdě jsme o tom vůbec nemluvili. Za sebe nevidím důvod překračovat dojednané výjimky. My hájíme zájmy venkova, minimálně na krajské úrovni určitě.“

Jenže soukromí zemědělci to vidí jinak. Například loni lidovci podpořili uzákonění možnosti až pětinásobného zvýšení daně z nemovitosti u zemědělské půdy. „Pokud někde mají farmáři platit třeba až 5000 korun daně za hektar, je to pro ně likvidační. Přitom vláda slibovala, že se zasadí o nulovou daň z půdy,“ stěžuje si Perník.