Viděl jsem lidi, jak sypou odřezky hub do trávy v parku. Má to nějaký význam? Jaroslav Pich, Libňatov

Osobně znám také několik lidí, kteří takto činí. Pokud se však domnívají, že potom stejné druhy hub porostou přímo v parku, asi je zklamu. Náš soused dělal dlouhé roky totéž u keřů na své zahradě a žádná houba, která by měla původ v těchto odřezcích, mu tam nikdy nevyrostla. Na druhou stranu, stát se může všechno. Pokud budou mezi odřezky i zbytky starších, zcela vyvinutých plodnic, které ještě budou obsahovat výtrusy, malá naděje tu je. Jedinou jistotou, kterou tento odpad představuje, je tlející a zcela přírodní hnojivo pro stromky a keře.

Dlouho byla liška relativně málo vídanou houbou, v poslední době jich výrazně přibylo, obzvláště letos. Je to pravda? Michaela Straková, Malé Svatoňovice

Toto je jev, který mnoho houbařů jedině potěší. Nejen, že si jídelníček mohou obohatit o výbornou jedlou houbu, ale také tím zjistí, že se pomalu zlepšuje životní prostředí. Vzhledem k trendu ustupování od uhelných elektráren a vzhledem k přísnějším ekologickým opatřením ubylo v posledních letech výrazně kyselých dešťů. To mělo za následek zmenšení množství spadaného smrkového jehličí. Dříve byla totiž vrstva jehličí několikanásobně silnější, než dokázal les pomocí přírodních procesů zpracovat a lišky zde tedy nerostly.

Nyní tento problém mizí a jehličí se pomalu přeměňuje na kvalitní substrát, ve kterém lišky začínají růst. Mykologové se v podstatě shodují, že se Liška obecná (Cantharellus cibarius) začala hojněji objevovat v posledních deseti letech. Jediné lokality, kde bývala hojnější i v letech její nouze (70. 90. léta), byly v jižnějších listnatých porostech. Podobným důkazem o zlepšování prostředí českých lesů je i hojnější výskyt Ryzce smrkového (Lactarius deterrimus) nebo ceněného Stročka trubkovitého (Craterellus cornucopioides).