No a avizovaná kometa ISON, jejíž průlet mohla veřejnost pozorovat i na zdejší hvězdárně,  byla právě tím posledním testérem. A jak to celé dopadlo?

„Patřila mezi dynamicky nové komety, tedy poprvé letící uvnitř sluneční soustavy a u Slunce. To v kombinaci s riskantní vzdáleností v přísluní (asi 1,2 milionu km nad povrchem) nevěstilo nic jistého. Ani dobrého, ani špatného, prostě ne jistého. Dále hrál významnou roli  průměr jádra, odhadnutý na 0,5 – 1,5 kilometru. To dávalo naději, že by kometa mohla přežít, což se nakonec nezdařilo," shrnul základní poznatky vědecký pracovník úpické hvězdárny Petr Horálek.

Ještě nikdy nebylo možné úkaz pozorovat za takových podmínek (celosvětově fotograficky a posléze družicově). A přestože žádnou vlasatici v prosinci na nebi neuvidíme, pro vědce je to obrovská výhra. Mají nespočet kvalitních dat z mnoha úhlů, v několika oborech spektra a hlavně kontinuálně snímané ve vysokém rozlišení.

„Kometa už několik dní před avizovaným průchodem přísluním začala významněji bouřit, tedy vzbuzovat ve svém jádře vysokou aktivitu těkavých látek. Pro představu, jádro komety je takový křehký slepenec špinavého ledu. Ačkoli má v průměru velikost i fotbalového hřiště (někdy i většího města), vzdálenost od Slunce hraje klíčovou roli. Čím blíže se ISON dostávala, tím více se jádro nahřívalo a odpařovalo nejen z povrchu, ale teplo se dostávalo i pod povrch k ložiskům těkavého materiálu (molekul zamrzlé vody a uhlíko–dusíkatých kyselin).  Za kometou se natáhl prachový ohon o délce několika desítek milionů kilometrů," popsal děj Petr Horálek.

Zajímavého jevu si pozorovatelé komety ISON mohli všimnout už odpoledne v den přísluní (to nastalo 28. listopadu večer), kdy se záhy jas hlavy komety začal prudce snižovat. „To znamenalo jediné – předchozí zjasnění byla prudká aktivita po celém objemu jádra vedoucí k jeho fragmentaci a dalšímu drolení. Ke Slunci, resp. k přísluní už hlava ani nedoletěla. Ložisko zjasnění se přesunulo do ohonu, kde se evidentně udržela nejvyšší hustota rozdroleného materiálu. Jako bezhlavý rytíř se kometa dál hnala ku svému osudu," říká Petr Horálek, odborný pracovník úpické hvězdárny.

Není však všemu konec. „Poslední snímky ukazují, že z komety přežil oblak materiálu, který se dále pohybuje po předpokládané dráze komety. Žádné divadlo z něj sice nebude, ovšem pro astronomy je to známka toho, že mají ještě dál co zkoumat," dodává.

Navíc, ze stejného důvodu si  kopec nad Úpicí můžete vyšlápnout i příští týden.  ISON sice zemřel, ale obloha nabízí  náhradu. Tou je kometa C/2013 R1 Lovejoy, kterou lze  za dobrých podmínek bez svitu Měsíce pozorovat už zvečera, na hvězdárně od pondělí do  soboty, vždy po 17. hodině.

Kometu objevil známý australský astronom a hledač komet Terry Lovejoy, 7. září letošního roku. Na své konto si tak připsal už čtvrtý úlovek a opět viditelný pouhýma očima.   (aš, ph)