Kdy jste se začala zajímat o umění?
Už v dětství. Pořád jsem ráda něco kreslila. S tvořením jsem sice dávno skončila, ale ten vztah k umění mě neopustil. Rodiče vždycky měli vztah k umění. I když musím říct, že s výtvarným uměním jsem asi nejbližší přítel u nás v rodině já, protože rodiče preferují hudbu a literaturu.

Jak jste se dostala na post ředitelky Galerie města Trutnova?
Měla jsem obrovské štěstí a hned po škole jsem nastoupila do Galerie města Trutnova. Přímo po státnicích totiž v galerii odcházel kurátor výstav a sbírek. Na toto místo mě přijal předchozí ředitel galerie Aleš Pražan. Později jsem se stala zástupkyní ředitele. Když před třemi lety pan Pražan odešel, vyhrála jsem výběrové řízení a sama jsem se stala ředitelkou.

V současné době vás práce baví a naplňuje?
Ano, ohromně. Musím říct, že jsem na této pozici naprosto šťastná. Práce je i mým koníčkem. I moje dovolená je směřovaná tak, abych se ocitla v místech, kde jsou významné galerie.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch v současné profesi?
Nejvíc si prozatím vážím instalací artefaktů v exteriéru. Založila jsem v Trutnově akci, která se nazývá Sochy ve městě. Je dost organizačně náročná a přitahuje pozornost veřejnosti z širokého okolí. Podařilo se mi sem dostat skvělé autory, měli jsme tu vlastně ty nejlepší sochaře v republice. Jména jako Michal Gabriel, Jaroslav Róna, Marius Kotrba, to jsou špičky v oboru. A je úspěch, že jsme je přemluvili, aby svá díla do Trutnova půjčili. Také se už stává, že volají kolegové z jiných měst a chtějí ode mě rady, jak podobnou akci uspořádat. Toho si vážím nejvíc. Že jsme tady vytvořili něco, co obdivují i kolegové z jiných galerií. Také je úžasné, že od té doby, co jsem nastoupila na post ředitelky, se návštěvnost naší galerie zdvojnásobila.

Jaké máte koníčky?
Zbytek volného času trávím četbou. Mým nejoblíbenějším spisovatelem v současné době je Haruki Murakami. Ale klidně sáhnu i po české klasice, nevyhýbám se ničemu. Sama se chystám napsat knihu o umění. Ráda cestuji. Loni jsem byla v New Yorku a to byl pro mě úžasný zážitek, chtěla jsem zde navštívit sbírky výtvarného umění, které patří k nejlepším na světě. Ráda si vyrazím i do přírody.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Chtěla bych, aby galerie ještě víc vstoupila do povědomí v rámci celé republiky. Tady v regionu a okolí má celkem slušné jméno. Lidé sem přijíždějí z Hradce Králové, Náchoda nebo Hronova a vědí, že tu narazí na zajímavou nevšední výstavu. Děláme teď projekty, které jsou opravdu výjimečné v rámci celé republiky, ale ještě bychom potřebovali zlepšit propagaci. Jinak si myslím, že kvalita výstav je dost vysoká.

Na jaké akce galerie byste pozvala čtenáře Krkonošského deníku?
V blízké době chystáme dvě zajímavé akce, v letních měsících tady bude výstava jednoho z našich nejlepších krajinomalířů Františka Kavána a Julia Mařáka. V září nás čeká nejvýznamnější výstava v tomto roce, Otto Gutfreund, jeden z našich nejvýznamnějších sochařů. Nejpodstatnější část výstavy bude zapůjčena ze sbírek muzea Kampa od paní Medy Mládkové, což je velká čest. Paní Mládková nikomu jen tak své sbírky nepůjčí a u nás udělila souhlas. Tak doufám, že to si milovníci kultury v Trutnově nenechají ujít.

Vladimíra Junková