"Pokud nezabráníme jejímu dalšímu šíření, na některých loukách neporoste kromě lupiny nic jiného. Louky ztratí na výživové hodnotě i na druhové rozmanitosti. Mnoho místních druhů hmyzu a živočichů vázaných na původní luční druhy ztratí svůj domov. Lupinové louky nebudou vhodné na pastvu ani senoseč, protože celá rostlina lupiny mnoholisté je jedovatá. Obsah alkaloidů v rostlině může v některých případech dosáhnout až 2,5 procent. Jedovatá dávka pro ovci je 500 gramů natě nebo 100 gramů semen," upozorňuje náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

Otrava způsobuje poškození jater a nervového systému, srdce a ledvin. Projevuje se těžkým dechem, poruchami srdce a trávení, žloutenkou, krví v moči a celkovou netečností. U člověka otrava zatím zaznamenána nebyla.

V silách Správy Krkonošského národního parku není sekat lupinu včas všude tam, kde se rozšířila. "Prosíme proto o pomoc vlastníky luk a hospodáře. Včasná seč omezí další šíření lupiny. Lupinu je třeba sekat nejdéle v době, kdy začne kvést, aby nemohla vytvořit semena," dodává Jakub Kašpar.

"Správa KRNAP bude také ráda za jakékoli informace o výskytu lupiny či dalších invazních rostlinách v Krkonoších. A když na svých túrách jako návštěvníci hor uvidíte kvetoucí lupinu, klidně si ji utrhněte, pomůžete krkonošské flóře. Pozor ale na lupinu odkvetlou se zralými semeny, abyste naopak nepřispěli k jejímu dalšímu šíření," upozorňuje.

Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), známá také jako vlčí bob mnoholistý, je původem ze Severní Ameriky. U nás se dlouhá staletí pěstuje jako okrasná rostlina. Ze zahrádek se ale začala šířit do okolí. Nejsnáze kolonizuje obnažená místa, kde i během jediné vegetační sezony dokáže zcela vytlačit ostatní druhy rostlin. Snadno se šíří podél cest a vodních toků.

Lupina si zvolila dravou životní strategii s velice efektivním způsobem rozmnožování. Kvete od června a její bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou klíčivostí. Dospělé rostliny jsou mohutného vzrůstu a pod nimi nic jiného růst nemůže. Jsou zdatné a vytváří rozsáhlé zapojené porosty. V symbióze s hlízkovými bakteriemi dokáží obohacovat půdu o dusík a měnit tak živinové poměry v půdě vyhovující rumištním druhům jako je kopřiva.

V Česku je lupina mnoholistá klasifikována jako invazívní druh, který poškozuje naše ekosystémy. Invazívní rostliny jsou charakteristické tím, že se snadno šíří na místa, kde nejsou původní. Produkují vysoké množství semen a tvoří husté porosty. V našem prostředí nemají přirozené nepřátele.