Čím to? "Chlapi neprojevili zájem o veřejný život v obci, a to nás trochu mrzí. Čekali jsme se, že se někdo najde a bude kandidovat. Uvítali bychom, kdyby šel do voleb také někdo jiný než my, ale nepochlapili se," vysvětluje starostka Zdeňka Haasová, která obhájila mandát.
Podle ní nejde o snahu držet moc výhradně v ženských rukách. "Muži v naší malé horské obci nechávají vládnout ženy, protože sami se věnují svému podnikání nebo mají svých starostí dost a nemají zájem si ještě další starosti přidělávat. Tady vůbec nejde o emancipaci. Naopak. Potřebovali bychom, aby se muži zapojili, i z praktických důvodů. Bylo by to prospěšné pro celou obec. Ale patrně si myslí, že ženské to zvládnou," říká.
"Naším záměrem nebylo chlapy odstranit mimo vliv na rozhodování v obci. Je to čistě jejich postoj, že se nedali dohromady a nevytvořili ani jedinou kandidátku. Myslím, že si raději posedí u piva a nezávazně zdejší dění proberou a pokritizují. Pakliže to některým místním mužským vadí, že v dalším volebním období budou pod ženskou nadvládou, měli postavit kandidátku také, všichni mají stejné možnosti. Naopak se domnívám, že se muži a ženy v ideálním případě vhodně doplňují podobně jako v životě tak i v zastupitelských pozicích," dodává.
Podobná situace nastala už před čtyřmi lety, kdy ženy obsadily osm míst v devítičlenném zastupitelstvu. "Od 90. let přitom byla v obci situace úplně opačná a vedlo ji ryze mužské zastupitelstvo. Před čtyřmi lety jsme se daly dohromady jako matky od dětí, protože nám nebylo jedno, jak se v obci žije a jak se bude rozvíjet," přibližuje situaci.
Kvůli výhradně ženskému složení zastupitelstva se stalo Jestřabí v Krkonoších unikátem. "Alespoň z nás bude mít radost Evropská unie. Její kvóty o zastoupení žen v politice naplníme na sto procent," usmívá se Zdeňka Haasová.
Jednou z priorit zastupitelek ze sdružení Ženy pro změny je vzbudit jak v místních, tak v chalupářích zájem o veřejný život. "Zdá se nám, že se lidi nechtějí moc družit a něco společně tvořit, že si zkrátka každý všímá jen svého a to není ideální. V minulém volebním období díky pilné práci zastupitelek a jednoho zastupitele stouplo množství společenských a různých dalších akcí, kdy se lidé potkávali a společně žili, a to vidím jako důležité. Začali jsme také mimo jiné pravidelně vydávat obecní zpravodaj, jmenovali kronikářku, vítáme opět nové občánky, což tu před námi dlouho nebylo. Bez spolupráce s jediným fungujícím místním spolkem, kterým jsou dobrovolní hasiči z Křížlic, by to nešlo," vypočítává starostka.
"Dalším pilířem našeho snažení je informovanost a komunikace s nejen s místními občany, ale i chalupáři, protože v našem rozlehlém území jsou dvě třetiny všech staveb právě chaty, chalupy nebo penziony. Snažíme se spolupracovat také s místními farními sbory. Dva kostely v Křížlicích, evangelický a katolický, stojí téměř vedle sebe a jsou místní dominantou i raritou. Velkou výhodou je, že se zde všichni ve vesnici známe."
Věčné téma je v obci nedostatek financí, potřebných na obnovu zastaralé infrastruktury na rozsáhlém území tří kdysi samostatných obcí. "Ani s dotačními podporami není v silách naší obce všechen majetek dostatečně opravovat . Velkým bolákem jsou místní komunikace, zastaralé osvětlení a dožívající vodovody. Devízou našeho území je klid, výhledy na krkonošské hřebeny a dobrosrdeční lidé. Svěření dalších čtyř let ženskému vedení obce Jestřabí v Krkonoších je pro nás velkou výzvou a projevením velké důvěry místních, kterou se budeme snažit nezklamat," tvrdí Zdeňka Haasová.
Horská obec Jestřabí v Krkonoších má tři části, Jestřabí, Roudnici a Křížlice, které kdysi bývaly samostatnými obcemi. Nachází se v jihozápadních Krkonoších asi 10 kilometrů od Jilemnice. Velká část obce se nalézá v Krkonošském národním parku.