„Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS už sedmnáctým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. „Při dnešním měření byla rozloha sněhového pole 0,33 ha, průměrná výška byla 1–3 metry a jeho maximum bylo 4,5 m," dodal Jan Pačák, odborný pracovník Správy KRNAP, který měření prováděl. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím technologie GPS, kdy odborníci přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.