Středeční měření stovky bodů GPS přístroji a následné jednodenní vyhodnocování údajů určilo největší mocnost, tedy místo s nejvyšší výškou sněhu, přesně 2,88 metrů. „Ještě v květnu jsme tady naměřili necelých devět metrů," připomněl zajímavou hodnotu Zdeněk Široký z oddělení informatiky a Geografických informačních systémů Správy KRNAP. Dobová literatura uvádí, že rekordních bylo 20 metrů před sto lety. Ve statistice národního parku, který provádí měření posledních osmnáct let, figuruje na prvním místě 15,7 metrů v sezoně 1999/2000, kdy sníh vydržel až do srpna. V roce 2005 sníh odtál dokonce až 22. srpna. Letošní maximální výška sněhové pokrývky činí 9,5 m. „Když je sněhu hodně, vydrží skutečně až do konce srpna. Pokud méně, tak jen do poloviny června," řekl Široký.

Měření sněhu na takzvané Mapě republiky v Krkonoších
Vedro k padnutí, ale na Mapě republiky se drží sníh

Mapa republiky je jediným místem, kde se měří sněhová pokrývka pomocí globálních navigačních systémů. „Je to poslední místo, kde je sníh, a unikátní tím, jak dlouho tam vydrží. Všude je zeleno, přitom tady se objevuje taková sněhová tabule. V úvahu by ještě připadalo měření stejného fenoménu v Obřím dole, krunýře nad Krakonošovou zahrádkou, ale tam je to nebezpečnější," upozornil.

Než vyrazí pracovníci Správy KRNAP měřit do Modrého dolu ke Studniční hoře, musí mít jistotu, že nehrozí lavinové nebezpečí. „Z protisvahu na webkameře průběžně sledujeme, jak je sněhové pole velké. První měření bývají koncem února, začátkem března. Jsme závislí na odborníkovi, který nám řekne, kdy je bezpečné měřit," uvedl Zdeněk Široký, který s kolegou Přemyslem Janatou použil přístroje na měření polohy s technologií GPS s přesností na decimetry. Dohromady nasbírali na ploše 1130 metrů čtverečných údaje ze sta míst. „Na každém bodě stojíme minutu a během této doby zaznamenáme šedesát až 120 záznamů, ze kterých se vypočítává průměr. Pak dostaneme výslednou polohu. Musíme zvolit body a délku měření podle možností a aktuálního stavu sněhové pokrývky," popsal průběh měření Přemysl Janata. Hodnoty se následně zpracují přes počítačový software. „Ten je ještě zpřesní," dodal. Výsledek určí finální mocnost sněhu, která se v tomto případě zastavila na hodnotě 2,88 metrů.

Mapa republiky sice není oficiální název místa se sněhovým polem, nicméně se vžil mezi lidmi a dnes se objevuje i v některých mapách. Je to kvůli tvaru, který připomíná území prvorepublikového Československa a Podkarpatské Rusi. „V současné chvíli je stav sněhu takový, že území představuje zhruba plochu středních Čech," konstatoval Zdeněk Široký.

Je možné, že GPS přístroje v létě ještě jednou využije, aby zmapoval poslední zbytky sněhu v Krkonoších. Jejich hlavní význam spočívá pro botanické účely a výzkumné práce, ale také pro zmapování neoprávněných skládek.

REKORDNÍ ÚDAJE PŘI MĚŘENÍ SNĚHOVÉ POKRÝVKY NA MAPĚ REPUBLIKY - hodnoty měřené Správou KRNAP od sezony 1999/2000

MAXIMÁLNÍ VÝŠKA SNĚHU
15,7 m (1999/2000)
15,4 m (2004/2005)
14,1 m (2007/2008)
13,4 m (2001/2002)
13,3 m (2008/2009)
letos: 9,5 m
nejmenší naměřená hodnota: 5,4 m (2013/2014)

NEJPOZDĚJŠÍ ODTÁNÍ SNĚHU
22. srpna (2005)
2. dekáda srpna (2002)
1. dekáda srpna (2000)
4. srpna (2012)
29. července (2008)
loni: 15. června
nejdřívější odtání sněhu: 10. června (2014)