„Pomyslná Morava již téměř odtála, zbývá poslední kousek zhruba o velikosti jednoho aru. Co zbývá jsou Čechy, které mají rozlohu asi poloviny fotbalového hřiště," řekl Drahný.

I když v těchto dnech odtává sníh rychlostí několika centimetrů za den, tvar sněhového pole se mění pozvolna. V podhůří teploty přesahovaly 30 stupňů Celsia. Dnes dopoledne bylo v nadmořské výšce 1420 metrů, kde se Mapa republiky na příkrém svahu rýsuje, okolo 17 stupňů, polojasno a téměř bezvětří. Sněhové pole Mapa republiky v uplynulých dnech dosáhla svého ideálního tvaru.

Tak kolik bude sněhu první letní den? Zdeněk Široký a Přemysl Janata právě měří hodnoty sněhové pokrývky na Mapě republiky.
Mapa republiky. Tam, kde sníh vydržel i do konce srpna

„Předpokládáme, že Mapa republiky odtaje letos na přelomu června a července, jde o průměrnou dobu odtátí z hlediska dvacetiletého měření. Pokud se ale podíváme dál do minulosti, rozdíl je vidět. Ze starších pozorování víme, že Mapa republiky odtávala až v srpnu, v září či někdy dokonce přetrvala až do další zimy, jako tomu bylo například v roce 1894," řekl Drahný.

Například v roce 1962 zmizel poslední sníh 6. září, v roce 1976 vydržel do 12. září. „Všechny pokusy přesně měřit výšku sněhu v té době ztroskotaly, nenašlo se ještě technické řešení," uvedl Drahný.

Posouvání horní hranice lesa

Vedení Správy KRNAP považuje klimatickou změnu za jednu z největších výzev pro nadcházející desetiletí. K hlavním projevům na přírodu v Krkonoších patří posouvání horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek. V současnosti se podle Drahného posouvá o 43 centimetrů za rok. „Klimatická změna může mít vliv na druhovou skladbu lesních porostů, stejně jako na biodiverzitu krkonošských luk. Stačí vzpomenout nedávný prvonález kudlanky nábožné, vyloženě teplomilného druhu, v Rudníku. Co se týče samotného sněhového pole Mapa republiky, tak ve dvacetiletém horizontu výrazné změny nepozorujeme. Je to dané specifickými podmínkami pro ukládání sněhu v této lokalitě," vysvětlil Drahný.

Mapa republiky leží na jižním svahu, přesto tam sníh v takovém rozsahu zůstává nejdéle v celé ČR. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které na jižním svahu Studniční hory pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Mocnost sněhu tak nemusí odrážet charakter zimy z hlediska sněhové pokrývky v Krkonoších.

Mocnost sněhového pole Mapa republiky může mít nyní podle Drahného v maximu stále dva tři metry. Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů.

V zimní sezoně 2022/2023 správci KRNAP na Mapě republiky nejvíce sněhu naměřili 6. dubna, a to 9,72 metru, z hlediska dlouhodobého měření šlo o průměrnou hodnotu.

Měření Mapy republiky
Mapa republiky roztaje ve druhé půlce června

Nejvíce sněhu tam Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam byla 15,7 metru mocná sněhová vrstva. Sněhové pole Mapa republiky loni zmizelo 9. července, o čtyři dny dříve než v roce 2021. Mapa republiky připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají "střední Čechy", v místě tzv. nivační deprese. „Ve finále odtává sníh poměrně rychle, půl metru mocná vrstva sněhu může odtát během jednoho až tří dnů. Sníh svojí strukturou pak připomíná povrch ledovce," popsal Drahný.

Odkud je vidět?

Z důvodu dlouhodobého výskytu sněhu v lokalitě Mapa republiky je vegetace velmi sporadická, protože na sněhovém vyležišti mají všechny organismy výrazně kratší dobu na rozmnožování než v nižších polohách v kraji. Přesto patří k místům, kterému věnují vědci ze Správy KRNAP velkou pozornost. Studium mechanismu ukládání sněhu pomáhá předpovídat budoucí vývoj i na dalších lokalitách.

Sněhové pole Mapa republiky se nachází na příkré stráni mezi Studniční a Luční horou nad Modrým dolem v klidovém území KRNAP, kam mají turisté zakázaný přistup. „Nejlépe jej tedy legálně mohou uvidět například od Chalupy na Rozcestí, nad Výrovkou nebo z cesty od Richtrových Bud do Modrého dolu," doda Drahnýl.