Na zálohové výživné od státu by dosáhli rodiče s příjmem do 2,7násobku životního minima. Stát by pak vymáhal peníze na neplatičích skrze úřad práce. Pomohl by tak převážně matkám v tíživých situacích.

Je ale takový postup správný? Má stát plnit další spasitelskou roli nezodpovědným občanům?

Výživné? „Hlavně ať netrpí děti hádkami rodičů," shodují se lidé

Pomoci ohroženým neúplným rodinám, kterým jedna polovina bývalého páru či manželství nepřispívá na živobytí vlastního dítěte, se nebrání ani Oblastní charita v Jilemnici.

„Pochopitelně nabízíme pomoc také matkám, kterým se z nějakých důvodů nedostává alimentů pro děti od otců. Máme mateřské centrum, které je přístupné pro všechny. Pokud to jen trochu jde, snažíme se všem maximálně vyjít vstříc," říká ředitel jilemnické charity Petr Faistauer. Tamní pobočka charity vznikla v roce 1991. „Provozujeme třeba službu sociální šatník, humanitární sklad nebo občanské poradny. Naše služby využívají maminky s dětmi z okolí Jilemnice. Pokud je to ale až tak závažný případ, že někdo na své dítě neposílá alimenty, je to spíš otázka soudu a právníků," doplňuje Petr Faistauer.

„Lidem v hmotné nouzi poskytujeme oblečení po vystavení poukázky od úřadu. Musím ale říct, že my už pak nezkoumáme, z jakého důvodu k nám klient přišel a proč se do hmotné nouze dostal. Pokud se jedná ale o případy, kdy otec neplatí na své dítě alimenty, většinou lidi hned odkazujeme na sociální úřad, či ještě lépe na právníka, kde je ta práce přece jen pružnější," říká vedoucí Mateřského centra Rodinka Jilemnice Leona Mohrová.

A měl by za neplatiče posílat příspěvek stát, aby si ho následně sám vymáhal? Na to se názory liší. Část lidí by k odpovědnosti nezodpovědného vláčela tvrději, aby mu podobné případy neprocházely. „Vždyť z nás bude stát sociální pomoci. Je to určitě ožehavé, ale postarat se mají rodiče. Almužen stát rozdává dost," myslí si třeba Petr Š. z Vrchlabí. „A profitovat z toho budou zase nepřizpůsobiví občané," doplňuje. Sociálně citlivější část obyvatelstva by však pomoc od státu matkám doporučila i kvůli tomu, že stát „se postarat musí".

Asi všichni oslovení se ale shodují na tom, že by spory rodičů rozhodně nemělo odnášet dítě.

„Nemůže trpět za to, že otec neplatí, takže stát by měl refundovat především toto. Nezodpovědnému rodiči by se peníze měly ihned srážet z platu, to je nejrozumnější věc. Je však potřeba také vidět fakt, že dost často jsou děti manipulovány a že už rozhodnutí soudu o tom, s kým bude dítě žít, je často velmi problematické," upozorňuje například Jaroslav Soukeník.

Polovina Čechů je pro státní alimenty

Čtyřiačtyřicetiletá Marcela Odložílková žije po ubytovnách a od svých spolubydlících vylákala desítky tisíc korun. Pátrá po ní policie a hrozí jí tři roky vězení. Také proto, že už tři roky neplatí na své dítě výživné. Neplacení alimentů se ale zpravidla týká otců, podle odborníků až z 90 procent dluží na výživném muži, a kvůli tomu se matky často dostávají do existenčních potíží. Tomu by měl zabránit návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která by ráda zavedla takzvané náhradní výživné ve výši až 2500 korun, které by za neplatící rodiče vyplácel stát. O návrhu by měla příští týden jednat vláda. Příliš nevoní hnutí ANO ani pravicové opozici. Například podle expertky ODS Lenky Kohoutové by se následně státu nepodařila od dlužníků vymoci ani koruna. Agentura SANEP zpracovala pro Deník exkluzivní průzkum, z něhož vyplývá, že pro zavedení takzvaných státních alimentů by bylo 50 procent lidí.