Největším lákadlem nevšední technické památky zůstává asi 400 metrů dlouhá štola s dobývkami. Vchází se do ní chodbou, kterou se kdysi vytěžená ruda vyvážela na povrch. Působí velice autenticky, a to nejen díky dobovému havířskému náčiní a vozíkům, nebo stropním výztužím z 19. století. Rozléhají se v ní totiž také zvuky typické právě pro důlní činnost. V chodbách se návštěvníci setkají i s ozvučenou figurínou horníka.

Ve sloji prohlídkové trasy jsou dobře vidět vrstvy měděných rud, které se v Jívce těžily. Atraktivním vrcholem je výstup ze štoly patnáctimetrovou větrací šachtou po žebříku. „Chceme lidem přiblížit autentičnost dolu, aby měli představu, jak fungoval, aby si veřejnost dokázala představit, co všechno museli horníci při práci vydržet,“ vysvětlila vedoucí měděného dolu Květa Jirmanová.

Letošní novinky jsou patrné hlavně na povrchu. Vedle starého přibylo nové parkoviště, takže celková kapacita narostla z dvaceti už na čtyřicet aut. „To v pohodě vystačí pro zájemce na dvě prohlídky. Zatímco jedna parta návštěvníků je totiž v šachtě, druhá čeká,“ upřesnila Jirmanová.

V novém altánu s posezením si můžou zájemci prohlédnout pečlivě zpracované mapy důlních děl v Jestřebích horách. Zpracoval je uznávaný montánní badatel Václav Jirásek. „Jsou přehledné a přesné. Lidé na nich můžou dobře srovnávat, jak byly štoly hluboké, kudy byly vedené, a podobně,“ naznačila vedoucí dolu.

Novinkou je také rezervační systém na webových stránkách dolu, který umožňuje zájemcům, aby si prohlídku na konkrétní den a čas zamluvili s předstihem.

Těžba měděných rud v dolu Bohumír začala v polovině 19. století. V dobách největší slávy se fáralo aý do hloubky 131 metrů a těžilo se ve třinácti patrech. Od roku 1965 byl důl jako nerentabilní uzavřen. Pro veřejnost ho zpřístupnila v roce 2015 obecně prospěšná společnost Jan Šverma.