„Nevím, jak ostatní, ale já odhaduji propad tak o polovinu," říká předseda trutnovských včelařů Vladislav Mašek. „Už mírná zima nebyla dobrá. Matka začala rychle klást, včely byly připravené brzy z jara v dost velké síle. Ale březnové a dubnové počasí nebylo zase takové, aby to mělo nějaký efekt. Hlavně nám ale vypověděla medovicová snůška. V létě bylo často pěkně třeba jen tři dny, pak přišel vítr, liják a smetl mšice, které tvoří medovici. Tu včely zpracovávají a výrazně to ovlivňuje výnosy. Kdyby se medovicová snůška vydařila, měli bychom pravděpodobně medu dost," dodává k současnému stavu.

Obdobná situace je i na Žacléřsku. „Naši včelaři i z blízkých Bernartic, Lampertic, Královce či Křenova také hlásí pokles, který se blíží až polovině výnosu loňského. Když byla nějaká snůška, začalo pršet, včely nemohly ven a nedostaly se na pastvu," potvrdil Udo Ertner.

Nedostatek samozřejmě bude mít vliv na cenu. „Základní cena se nasazuje na jaře, a protože loňský rok byl dobrý, nebyla vysoká. Stále jsme čekali, že se situace zlepší, ale nestalo se, a tak určitě půjde nahoru," předpovídá Vladislav Mašek.
„U nás jsme zůstali na loňské úrovni kolem 120 korun za kilo, ale v podstatě žádný včelař už neprodává, protože nemá. U větších producentů ale lze nárůst očekávat," doplnil Udo Ertner.

Že letošní pokles není jen regionální záležitostí, potvrzují včelaři ze širšího okolí. „V podstatě už med neprodávám, protože žádný nemám. To se mi normálně nestává; většinou mám zásoby až do jara. Letos je to ale výrazně horší," říká například Zdeněk Mikule z Lomnice nad Popelkou.

Včelař z Lomnice nad Popelkou Zdeněk Mikule odhaduje, že letošní ztráty má ještě větší než mnozí kolegové. „Vloni včely špatně přezimovaly, byly slabé a musel jsem je pospojovat. Tím pádem jsem jakoby přišel o nějaká včelstva a medu mám maximálně polovinu co vloni."

Že je letošní rok slabý potvrdil i Martin Šritr, včelařící na Turnovsku. „Pokles zaznamenáváme všichni, já jsem měl vloni 240 kilogramů, teď mám 170, od stejného počtu včelstev," říká. „Když kvetly ovocné stromy a začínala řepka, tak do toho padal sníh, byla zima. Pak nastalo velké rojení, což v minulých letech vůbec nepamatuji. I přes všechna opatření tak spousta pracovní síly uletěla i se zásobami. I když se podaří většinu pochytat, potřebnou práci už včely neodvedou," dodává k příčinám letošního propadu.
Ani dál podél hranice není situace lepší. Na zatím nejhorší sezónu poukazuje třeba Vladimír Davídek z Habartic. „Včelařím od roku 1966 a takový rok jsem ještě nezažil," potvrzuje. Z 25 včelstev měl loni 49 kilogramů na včelstvo. Letos odhaduje, že to bude rozhodně méně než polovina.

Další včelař z Liberecka, Vratislav Skalický souhlasí. „Já většinou v létě nechávám včely v klidu, aby snášely med. Když jsem se ale od souseda dozvěděl, že musí přikrmovat, zašel jsem ty své také zkontrolovat. A zjistil, že jsem na tom podobně. Jen zhruba třetina včelstev byla dost silná, aby přežila. Takže i já jsem začal s přikrmováním. Na léto neslýchané," podotýká.

On sám měl letos navíc problémy s matkami včel. Když se včely vyrojily, o matky přicházel a musel je dokupovat. Letošní sezóna tak pro něj dopadla katastrofálně. „Dohromady jsem vytočil v průměru jen asi tři kila medu na včelstvo. Tak mizerný rok nepamatuji," podotýká.