Kliknutím zvětšíteDnes je tomu 75 let, co 60. armáda 1. Ukrajinského frontu vedena Maršálem Koněvem osvobodila vyhlazovací tábor Osvětim (Auschwitz). A právě 27. leden vyhlásilo před 15 lety Valné shromáždění OSN jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Koncem 90. let inicioval německý umělec Gunter Demnig akci pokládání pamětních kamenů, zvaných stolpersteine, později pak i „kameny zmizelých“.
V České republice byly první kameny položeny roku 2008. Náchod se připojil k projektu Kameny zmizelých v srpnu 2016. Pět dlažebních kostek s mosazným povrchem pro pět sester Goldschmidových bylo vsazených do chodníku před domem čp. 57 na Masarykově náměstí, kde se narodily a až do sňatku bydlely. „Kameny zmizelých jsou malé památníky toho obrovského utrpení, které přinesla do Evropy druhá světová válka. Děs holocaustu, tedy promyšleného ničení celého národa, procházel i náchodskými ulicemi. Těch pět symbolických kamenů představuje vzpomínku na oběti tohoto běsnění. Je to zároveň memento za nedávnou historií, kdy se lidská civilizace ocitla na okraji temné propasti,“ připomněl tehdy místostarosta Miroslav Brát.
Vloni v září bylo odhaleno osm Kamenů zmizelých také v Jičíně na Žižkově náměstí. Ty zde připomínají osud židovské rodiny Steinerů. Obchodníci s textilem a galanterií i s dětmi v lednu 1943 museli nastoupit do transportu, který je odvezl do Terezína. O týden později byli převezeni do koncentračního tábora v Osvětimi. Konce války se stejně jako miliony dalších nedožili. Slavnostního aktu uložení osmi kamenů – za každého člena rodiny jeden – se zúčastnili i žijící příbuzní rodiny. „Čím více takových kamenů bude, tím těžší pozici budou popírači holokaustu mít,“ řekl při jejich zasazení do dlažby jičínský místostarosta Petr Hamáček.
Kameny ZMIZELÝCH:
Stolpersteine, česky též Kameny zmizelých, jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí holocaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga.
Německé Stolperstein je dost obtížné výstižně a přitom krátce přeložit. Význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které je možno zakopnout“, zde se však jedná o „kameny, o které se má zakopnout“. Většina jazyků přebírá německý výraz.
Místo k zakopnutí, ale též k zamyšlení, je malá čtverhranná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou, nesoucí text „Zde žil/a…“ s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti.
Idea Guntera Demniga našla své příznivce i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí.
Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se někdy o ne zcela pochopitelné argumenty jako strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění), někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.
V Česku byly první Stolpersteine umístěny v říjnu 2008, kdy bylo na pražském Josefově umístěno prvních 10 kamenů.
Nápisy na kamenech mají víceméně stále stejnou podobu.
Všechny Kameny zmizelých jsou ručně vyráběny v Berlíně.
Jiří Řezník
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
