Ačkoliv nová dvoumetrová samice přicestovala do Dvora Králové 26. listopadu, krmení ještě nedostala. "Je potřeba, aby se aklimatizovala, prohřála po transportu. Krmení jí předložíme v úterý. Nejdříve dostane potkana nebo myš. Pokud to nepůjde, tak mrtvou rybu. Předložíme jí i živé ryby, třeba tilápie. Necháme jí prostor, aby si je v noci chytla," přibližuje Michal Podhrázský uvítací menu pro osmnáctiletou krokodýlí samici.

Jak probíhal transport nové krokodýlí samice ze španělské Valencie do Dvora Králové?
Ve Valencii ji tamní zoologové vytáhli z vody, svázali tlamu a přesunuli do dřevěné přepravní bedny. My jsme ji převezli do Dvora Králové ve vyhřívaném voze. Transport trval třicet hodin. Tady bylo nejtěžší vytáhnout ji po schodech. Museli jsme jí rozvázat tlamu a vypustit do bazénku. Rovnou jsme jí také změřili a zvážili. Má ulomenou špičku ocasu, chybí jí odhadem 30 centimetrů. O špičku přišla dříve buď ve Valencii, kde samice žila od roku 2016, nebo před tím v Dánsku, kde se narodila v roce 2002.

Kde se momentálně nachází po příjezdu ze Španělska?
V oddělené nádrži v zázemí pavilonu Vodní světy, která je pro ni optimální. Splňuje všechny podmínky. Má dostatečnou plochu vody, místa na slunění.

Kdy ji návštěvníci uvidí?
V příští sezoně v pavilonu Vodních světů. Místo bude mít v jedné z nádrží nově zrekonstruovaného pavilonu. Nahradí pár tomistomů (krokodýlů úzkohlavých). Ti nám přerostli prostory, které tady máme. Proto jsme se rozhodli, že změníme chovatelský druh a místo tomistom budeme chovat menší druh krokodýlů. Samec Kraken dorostl do délky pěti a půl metru, což je na expozici, která je dlouhá deset metrů, opravdu hodně. V polské Lodži, kam příští rok zamíří, budou mít třikrát tak velké prostory.

Kolik krokodýlů štítnatých chcete chovat?
Vize je mít tři zvířata tohoto druhu. Důležité je vytvořit kompatibilní skupinu. To se například nepovedlo ve Valencii, kde ze čtyř krokodýlů štítnatých zůstali jen dva. Máme rozjednaného samce z USA. Ještě bychom chtěli získat samičku, aby pár vyrůstal spolu. Cílem je vytvořit reprodukční skupinu, která bude produkovat mláďata.

Kolik se jich vyskytuje v Evropě a Česku?
V Evropě jich je registrovaných v zoologických zahradách 29, v ČR jsou vedle jedné naší samice ještě tři v Ostravě. Je to zvíře, které je ohrožené v přírodě, málo se chová v lidské péči.

Čím je krokodýl štítnatý charakteristický?
Z přírody se toho o nich moc neví kvůli tomu, že žijí v území, kde výzkum není úplně jednoduchý. Neví se přesně, kolik jich žije v přírodě. Ví se, že kvůli degradaci životního prostředí a cílenému lovu ke konzumaci jejich počet klesá. Odhaduje se, že jich je kolem dvou tisíc. Z toho vyplývá, že jde o ohrožené zvíře. Chtěli bychom jít nejen cestou chovu tohoto druhu, ale také zapojit se do ochrany jeho populace ve volné přírodě a výzkumu.

Opravdu se mu říká zpívající krokodýl?
Ano. Mají poměrně široký hlasový repertoár. To bude pravděpodobně spojené s tím, že žijí na poměrně velkých územích a musí spolu nějakým způsobem komunikovat, aby se potkali. Je to noční zvíře, proto místo zraku komunikují a dorozumívají se hlasem, aby věděli, kde mají teritoria, aby například samec potkal samici.

Jak náročná je samice na stravu?
Nesežere toho tolik jako pětimetrový krokodýl, kterého tady máme. Jí převážně ryby, ale i drobné obratlovce.

Co zatím dostala za menu ve Dvoře Králové?
Ještě nedostala žádnou potravu.

Jak to? Vždyť přicestovala už 26. listopadu.
Je potřeba, aby se samice aklimatizovala, prohřála po transportu. Jakmile bude v pohodě, dostane předložené krmení. To bude v úterý. Záleží, jestli si potravu vezme nebo ne. Nejdříve dostane potkana nebo myš. Pokud to nepůjde, tak mrtvou rybu. Předložíme jí i živé ryby, třeba tilápie. Necháme jí prostor, aby si je v noci chytla.

Je to obvyklé, že vydrží takhle bez dlouho bez potravy?
Je to stresem z přesunu. Změnu prostředí zvířata silně vnímají. Samice odjela z úplně jiných podmínek ze Španělska, kde žila ve venkovním prostoru, v jiných teplotách. V noci tam teplota klesala k jednomu stupni. Nyní si musí zvyknout na jiné podmínky uvnitř našeho pavilonu.

Jak často se krmí krokodýl?
Má tukové zásoby u kořene ocasu, z toho vydrží i delší dobu. Čím delší krokodýl, tím déle vydrží bez žrádla. Jednou za čtrnáct dní je krmení optimální.

Uvažujete také o dalších druzích krokodýlů?
Ano, do budoucna o krokodýlech nilských. Ti by byli součástí expozice v areálu jihozápadní Afriky, který budujeme vedle správní budovy v prostoru bývalé slévárny. Umístění expozice krokodýla nilského je součástí projektu. Představovali bychom je během letní sezony ve venkovním výběhu.