Josef Morávek z Trutnova na sebe bere podobu Mikuláše třiadvacátou sezonu. „Mikuláš není o tom, abychom někoho vylekali a bál se nás, ale o atmosféře, kterou do rodiny přineseme. Naše poslání je úplně jiné než přivádět děti k traumatům,“ říká.

Má dost zkušeností i zajímavých zážitků. Ty nejpeprnější z firemních večírků nebo s policisty, kteří ho zastavili s čertem a andělem naloženým v trabantu combi a oznámili: legitimujte se, pane Mikuláši. A následně ho doprovodili s houkajícím majákem na místo, kam směřoval.

Během mikulášského večera stihne absolvovat v sestavě s andělem a čertem dvacet návštěv. Začíná ve tři odpoledne a končí za hluboké tmy. Ostatní štace si rozloží na jiné dny v týdnu. Jako letos. Startoval už v pondělí a končil v pátek. Vyžádali si ho na besídkách, v plaveckém bazénu, basketbalové hale, školkách, rybářské baště. Aby vše pořídil, musí mít přesný harmonogram. Jakékoliv zdržení ho brzdí. Trápí ho čert s andělem, pokud se loudají a vyvádějí vylomeniny.

„Rád jsem na domluveném místě včas. Není dobré přijít někam, kde na vás čekají a těší se celá rodina, o hodinu a půl později. Jezdíme autem na místa po celém Trutnově, abychom se stihli přesouvat,“ vysvětluje Josef Morávek. Většinou chodí k lidem, které zná nebo jsou na doporučení od známých.

„V rodinách bývá slavnostní nálada, čekají na nás všichni i s dědečky a babičkami. To je úžasné. Mikuláš pronese pár slov a první začne brečet babička,“ líčí.

„Jako Mikuláš jim na závěr návštěvy poděkuji, že se v tomhle lidském blázinci na chvíli zastavili, setkali se v rodinném kruhu a popřeji, aby si užili Vánoc. I kvůli tomu je strašně dobře, že se tradice dodržuje,“ zdůrazňuje Mikuláš z Trutnova. Podle něj je dobrá ještě jedna věc. „Doba se změnila. Ale chvála bohu, že děti se pořád bojí čerta. Alespoň z něj mají dnes respekt.“

Josef Morávek dělá Mikuláše od roku 1996. Letos zavítal v doprovodu čerta a anděla i do mateřské školky Tkalcovská v Trutnově.Zdroj: Miloš Šálek

Josef Morávek má se svojí mikulášskou sestavou několik pravidel pro návštěvy v rodinách. Například nezouvat se a nepít.

„Čert s andělem si možná někdy štamprličku dají, ale jedině až na konci. Přeci jen, během dne absolvujeme až dvacet návštěv a přesouváme se autem. Vynahradíme si to večer. Jakmile skončíme, pravidelně se scházíme v restauraci Na Pražské v Trutnově. Potkáváme se tam ještě s jednou skvělou mikulášskou partou na večeři. Vyměňujeme si zážitky z návštěv,“ popisuje Morávek, který je profesí vedoucí učitel odborného výcviku Střední průmyslové školy v Trutnově.

Vzápětí ještě připomene třetí pravidlo. „Nemáme žádnou taxu. Sice slýcháme, jak jsme po návštěvách napakovaní, ale všechny odměny jsou v symbolické rovině. Čert má měšec a každý do něj přispěje, kolik chce. Někdy tam přistane i láhev slivovice,“ přizná.

Děti nejčastěji dostávají od Mikuláše sladkosti. „Dříve dostávaly i mobily, ale to je snad naštěstí pryč,“ vyznává spíše symbolické dárky. Mikuláš od rodičů v předstihu vyfasuje nejen dárky, ale i soupis hříchů. „Musíme vědět, jak se děti jmenují a co provedly. Musí to ale už být napsané velkými písmeny, protože Mikuláš hůř vidí,“ pousměje se Morávek.

„Popovídáme si s dětmi, v čem se musí polepšit. Složí přísahu o odčinění hříchů čertovi na metlu nebo ocas, Mikulášovi s andělem odříkají básničku nebo zazpívají písničku. Děti někdy brečí, ale od toho je andílek, který je chlácholí a utře slzičky,“ přibližuje, jak probíhají návštěvy. Mikuláš s čertem prostě na děti stále platí.