Obchodní řetězce protiargumentují volným trhem a svalují vinu na prostřední článek obchodního řetězce – tedy na mlékárny a další zpracovatele. A nyní se jich zastala i ministerská kontrola: Žádného porušení zákona se údajně nedopustily.

Co si o mléčné krizi, kdy zemědělci prodávají obchodníkům své produkty hluboko pod výrobními náklady, a regály tak plní levnější potraviny ze zahraničí, myslíte vy?

Diskutujte pod článkem a hlasujte v anketě.

PSALI JSME:
Hypermarkety nás vydírají, zlobí se zemědělci

Na konci března budou farmáři demonstrovat před hypermarkety kvůli jejich obchodní politice. Odmítli i výsledky ministerské kontroly řetězců, která nenašla žádná porušení zákona.

Východočeské zemědělce nazdvihly ze židle výsledky kontroly hypermarketů, kterou provedlo ministerstvo financí. Podle něho obchodní řetězce neporušovaly při prodeji mléčných výrobků zákon o cenách jejich prodejem za podnákladové ceny. Šetření se uskutečnilo na základě stížností a petic farmářů.

„Je veřejným tajemstvím, jaké praktiky supermarkety používají, a přijde mi úsměvný závěr šetření, že žádné pochybení není a nebylo,“ reagovala šéfka pardubické krajské agrární komory Vanda Rektorisová.

Praktiky řetězců označila za lichvářské. Čeští zemědělci si stěžují, že pokud chtějí své zboží v marketech prodávat, musí například mléčné výrobky prodávat hluboko pod výrobními náklady.

„Viděli jsme dopis jednoho supermarketu adresovaný zpracovatelům, ve kterém bylo téměř vyhrožováno: Slevíš? Neslevíš? Pak půjdeš z kola ven. Jak je to se slevami, které v konečném důsledku o to, co supermarket zlevní 'v akci' zaplatí zpracovatel, listovné či regálovné. Zpracovatelé jsou smluvně vázání mlčenlivostí a logicky se bojí o své pozice, respektive prodejnost, takže oficiálně toto nikdo neprezentuje. Všechny velké supermarkety jsou zahraniční a vykazují mnohdy i ztráty, protože dotují své mateřské firmy. Ale u nás se šetří a zjišťuje a pak se zjistí, že je vše v pořádku,“ tvrdí Rektorisová.

Žádný prohřešek totiž ministerská kontrola skutečně nezjistila. A odmítla i nařčení, že tyto kontrola byla první po několika letech. „Z provedeného šetření vyplynulo, že žádná ze šetřených společností neměla hospodářské postavení, které by jí jako prodávajícímu umožňovalo zneužívat hospodářského postavení,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

„Obchodníci přece nemohou – a to ani ze zákona – nutit zemědělce k prodejům mléka pod výrobními náklady,“ kvitoval výsledky kontroly Svaz obchodu a cestovního ruchu. A byl to prý právě maloobchod, kdo v době mléčné krize své zisky snižoval nejvíc.

Farmáři namítají, že závěr kontroly je nedostatečný: K jiným výsledkům by se podle nich došlo v případě mléčných výrobků kontrolou ve vertikále „producent - zpracovatel - obchodník“.

„Na trhu jsou výrobky, které za současné ceny nemohou být reálně vyrobeny, aniž by se do nich zakomponoval odpad. Normy na složení výrobků jsou ovšem závazné pouze pro domácí výrobce, dovozcům je dovoleno prakticky vše,“ uvedl Jiří Navrátil z pardubické agrární komory.

Vloni zemědělcům nepomohly protesty ve formě vylévání prodělečného mléka do polí, letos chtějí zvolit jinou taktiku. „Před vybranými hypermarkety v každém kraji uskutečníme zhruba kolem svátku Josefa manifestace spojené s rozdáváním informativním letáků spotřebitelům,“ uvedl Oldřich Vašina, mluvčí krizového štábu východočeských farmářů.

MARŽE velkoobchodních řetězců u mléčných a masných výrobků nejsou udávaných 20 či 30 procent, ale v součtu s neprokazatelnými bonusy a vyděračskými tlaky vůči zemědělcům na snížení výkupních cen až kolem 80 procent. Tvrdí to farmáři (viz graf). Splnění těchto bonusů bývá podmínkou toho, aby vůbec mohli své zboží v řetězcích prodávat. Například Aholdu (markety Albert) tak musí prodávat své výrobky o více než dvacet procent levněji než jiným obchodníkům.

Reprofoto: Agrární komora

Stanovisko RAK Pardubického kraje

Přijetím zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, který je v platnosti od února 2010 se změnilo pramálo. Je veřejným tajemstvím, jaké praktiky supermarkety používají a přijde mě snad až úsměvný závěr šetření, že žádné pochybení není a nebylo. Z kapes daňových pokladníků jsou placeni odborníci z řad úřadů, které zjistily tyto výsledky, z řad odborníků, které dokážou z pokaždé jiných čísel vypočíst stejný výsledek.
Formou petice, formou demonstrací, formou vylévání mléka, formou vzniku Krizového štábu aj. dávají zemědělci na vědomí veřejnosti a úřadům své problémy, které především „úřady“ neslyší - asi křičí moc potichu.

Pokles současných tržeb u prvovýrobců (zemědělců) meziročně činí 25%, u zpracovatelů do 5 % a u obchodníků do 3% - jak pak může být prezentováno, dokonce MFČR, že to byl právě maloobchod, který v období mléčné a ekonomické krize dobrovolně snižoval své zisky? Lze srovnávat 25 % a 3%?

Praktiky řetězců jsou mnohdy praktikami lichvářskými. Viděli jsme dopis jednoho supermarketu adresovaný zpracovatelům, ve kterém bylo téměř vyhrožováno: slevíš? Neslevíš? Pak půjdeš z kola ven. Jak je to se slevami, které v konečném důsledku o to, co supermarket zlevní „v akci“ zaplatí zpracovatel, listovné, regálovné, atd., atd. Zpracovatelé jsou smluvně vázání mlčenlivostí a logicky se bojí o své pozice resp. prodejnost, takže oficiálně toto nikdo neprezentuje. Všechny velké supermarkety jsou zahraniční a vykazují mnohdy i ztráty, protože dotují své mateřské firmy v cizině.

Je zvláštní, jaký přístup mají k supermarketům v zahraničí, kdy se s nimi i soudí, v Rusku kam přišel sám prezident a řekl, že není normální, aby maso v supermarketech bylo i o 200% dražší než je jeho nákupní cena, atd, atd. Jen u nás se šetří a zjišťuje a pak se zjistí, že je vše v pořádku.
V současné době má probíhat jednání s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, na jejíž výsledky jsme též nesmírně zvědaví.

Musím konstatovat, že se bavím především o mléčných výrobcích a proto uvedu znovu graf, ve kterém jsou uvedeny marže a bonusy (sconta) u třech různých supermarketů právě na mléčných a masných výrobcích – 66 – 83% marží!!! Když se bavíte se soukromým obchodníkem, říká, že by si mohl dovolit dát na své zboží maximálně 25%! O to víc mě pobavilo číst výrok Svazu obchodu a cestovního ruchu, že budou zvýšeny ceny potravin v roce 2010, protože nejde udržet cenovou úroveň r. 2009 - náklady rostou a s marží u obchodníků se nedá přežít! Zdraží se tedy potraviny, výkupní cena od zemědělců zůstane stejná, např. u brambor (výkup od 1,5-2,5Kč/kg a za kolik jsou brambory na pultech, od 7-12 Kč/kg?)

A jak mají přežít zemědělci, kteří mají své rezervy vyčerpané díky obrovským ztrátám např. z mléka za celý minulý rok a ceny obilovin jsou totalitní? Co mají prodávat, kromě řepky, aby na jediné komoditě vydělali? Není tady něco špatně?

Ing. Vanda Rektorisová, ředitelka RAK Pardubického kraje


Stanovisko k současné situaci – RAK Pardubice

Přečetl jsem si bez výrazného zájmu vyjádření SOCR k současné situaci, týkající se kontroly zákona o cenách a komentáři k zákonu o významné tržní síle, který by měl regulovat činnost obchodních řetězců. Bez zájmu proto, že jsem neočekával jiný přístup sféry obchodu v zájmu tržní vertikály o určitý kompromis, týkající se relativné rovných podmínek 3 článků trhu s potravinami – zemědělci, zpracovatelé a obchod. Žiji zřejmě v jiném státě a neznám zřejmě vůbec zákony, týkající se této problematiky. Ale neznalost zákonů neomlouvá. Proto musím jako fakt přijmou sdělení, že „obchodní řetězce neporušovaly od ledna 2007 do konce května 2009 při prodeji mléčných výrobků zákon o cenách jejich prodejem za podnákladové ceny“, tak jak se o tom hovoří v úvodu tohoto článku.

Protože se hovoří pouze o mléčných výrobcích není jasné, zda u ostatních výrobků byl zákon porušován nebo zda to nikoho nezajímalo. Jedná se tu i o odkaz na petici zemědělců z Libereckého kraje, která údajně vznikala v jiném právním prostředí. Už jenom to, že zemědělci jsou nucení k tak zoufalým akcím, jako je zmíněná petice, aby upozornili na cenovou politiku nejen obchodních řetězců, je nedůstojné a ponižující vzhledem k rozsáhlé kontrolní pozici státu. Kdo jiný než zemědělci jsou schopni uvést, jak širokým spektrem jakýchkoliv kontrol procházejí. Zde se zřejmě kapacity kontrolních mechanismů bez problémů najdou.

Je potřeba si uvědomit, že těmito apely na „českou cestu“ uspokojování široké vrstvy spotřebitelů „kvalitními potravinami“, není jenom nerovnováha jednotlivých článků potravinového článku, ale především již dlouhodobé upozorňování na kvalitu výrobků, která již v mnoha ohledech může znamenat i ohrožení zdraví kupujících. Vždyť i při současných zoufalých cenách zemědělských výrobců jsou na trhu výrobky, které za tyto ceny nemohou být reálně vyrobeny, aniž by se do nich jednou více, podruhé méně zakomponoval odpad. Minimálně směšné mi připadá, že normy na složení výrobků jsou závazné pouze pro domácí výrobce, kdežto dovozcům je dovoleno prakticky vše.

Tak tedy kupujeme a konzumujeme masné výrobky bez masa, ale zato s podílem kůže, peří a dalších dobrot, mléčné výrobky, které vlastně živočišnou bílkovinu a tím zdroj lipofilních vitaminů, nikdy neviděly a podobně. Ale všechny tyto argumenty již byly a jsou používány a jak je vidět, zatím spotřebitel nezareagoval. Ano, jenom spotřebitel může provést selekci těchto odpadních potravin (mimochodem na západ od hranic by si obchodníci nedovolili s těmito „potravinami“ ani spojit svoje jméno), ale spotřebitel v současné době a ještě to zřejmě chvíli potrvá zvýhodňuje především cenu.

Nedělám si iluzi a většina obchodních řetězců nemusí mít strach, že nový zákon o významné tržní síle zavede na trhu potravin pořádek. Již dnes je jisté, že silné obchodní celky se zahraničními vlastníky si udělají svůj pořádek s případnými rebely z řad dodavatelů potravin a ti, dříve či později, se znovu zařadí do řad poslušných vykonavatelů pokynů obchodníků. Rád bych se mýlil a stal se svědkem rovnoprávného postavení všech tří článků na trhu, tak jak je to ve většině států.

Vzhledem ke znalostem současné ekonomiky zemědělských podniků se mi zdá úsměvné tvrzení, že právě maloobchod v období mléčné krize dobrovolně snižoval své zisky a marže ve prospěch spotřebitele. Věřte mi, že by všichni zemědělci rádi snižovali své zisky ve prospěch spotřebitelů, kdyby již dávno nebyly v postavení, že jenom čím dále tím více prohlubují ztráty z výroby mléka. Jenom v minulém roce to bylo 2 – 2,50 Kč na litr vyrobeného mléka, což jsou ztráty nejen v hospodářském výsledku, ale především ve finančním toku a tento vývoj pokračuje i nyní.

Je potřeba na druhé straně ovšem říci, že obchodní řetězce pouze využívají současné legislativy v rámci svého podnikání. Způsoby, kterým toto právo uplatňují mohou být pro někoho nepřijatelné, můžeme o nich diskutovat, nesouhlasit, ale to je zhruba vše. Podmínky, které byly nastaveny na začátku jejich působení, se nyní mohou měnit, zpřísňovat, ale rozsah tohoto způsobu podnikání v obchodu již nikdo významné neovlivní, nemluvíme-li o vlastním konkurenčním boji mezi nimi. To ovšem pro cenovou politiku zemědělců nebude vůbec přínosné, ale naopak snaha přežít bude nutit řetězce k dalšímu snižování cen a podbízení se spotřebitelům bez ohledu na kvalitu potravin.

Jestliže stát přesto nechce obětovat zemědělce a výrobce potravin a dát jim další šanci i vzhledem k budoucnosti, kdy se předpokládá celosvětový nedostatek surovin, potravin a vody, měl by v současné době přijmout, tak jak řada dalších států, alespoň minimální mimocenové regulace pro zemědělce. Již více jak rok se o nich mluví, projednávají se na všech úrovních, ale dodneška výrobci, především mléka, z těchto zdrojů neobdržely ani korunu. I to svědčí o postavení zemědělců, kdysi strategického partnera v národním hospodářství, v našem státě. Lze jen doufat, že se najde odvaha a snaha tento pohled na zemědělství a potravinářství změnit.

Ing. Jiří Navrátil, Předseda RAK Pardubice

Obchodní řetězce: ceny mléka trochu jinak
/Tisková zpráva SOCR ČR/

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) přijal s uspokojením zprávu zveřejněnou dne 28.1.2010 Ministerstvem financí ČR, která uvádí, že „obchodní řetězce neporušovaly od ledna 2007 do konce května 2009 při prodeji mléčných výrobků zákon o cenách jejich prodejem za podnákladové ceny“. Zpráva o těchto zpětných kontrolách byla zveřejněna na základě podnětu, který byl zaslán na Ministerstvo financí.

V této zprávě je rovněž uveden odkaz na Petici, kterou Senátu ČR zaslala Regionální agrární rada z Libereckého kraje s kritikou absence cenových kontrol u řetězců a požadavkem na rovné vymáhání cenového zákona a zákona na ochranu hospodářské soutěže. Zmíněná petice však vznikala v jiném právním prostředí, než jak je tomu v současné době. Zásadní změnou se stalo přijetí zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, který již vstoupil v platnost počátkem února 2010. Tento zákon mimo jiné zakazuje maloobchodu prodej za podnákladové ceny, takže základní požadavek petice tímto zcela ztratil smysl. Obchodníci tak nemohou ze zákona nutit zemědělce k prodejům mléka pod výrobními náklady, což nemohli fakticky ani před platností zákona, nicméně v současné době je tento požadavek navíc speciálně ukotven v tuzemské legislativě. Nicméně ani zemědělci, ať již dodávají jakémukoliv odběrateli, si na případné porušení zákona nemohou pouze všeobecně stěžovat a tím se, na takovéto situaci včetně porušení zákona, vlastně spolupodílet.

SOCR ČR dále v této souvislosti upozorňuje, že maloobchod není a nebyl přímým odběratelem zemědělské suroviny k dalšímu zpracování a nemůže tedy přímo působit na výkupní ceny syrového mléka, které jsou předmětem smluvních vztahů mezi zemědělci a výrobci potravin. Přímé obchodní vztahy by byly možné pouze v případě, že by zemědělci dodávali surovinu přímo do maloobchodu. Takovou možnost zakazují příslušné veterinární zákony, které sice zemědělcům umožňují v omezené míře prodávat mléko přímo konečnému spotřebiteli a uvádět jej tedy do tržní sítě, avšak pouze prostřednictvím specifickým podmínek prodeje „ze dvora“, který se děje bez účasti obchodních sítí.

V souvislosti s kontrolním zjištěním Ministerstva financí SOCR ČR dále uvádí, že ze statistik vycházejících z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že hlavní profit z poklesu cen mléka v minulých dvou letech neměly obchodní řetězce, jak konec konců uvádí zpráva o kontrole provedené MF ČR ale naopak zpracovatelé mléka. Byl to právě maloobchod, který v období mléčné a ekonomické krize dobrovolně snižoval své zisky a marže ve prospěch spotřebitele tak, aby jej ekonomicky pokud možno co nejméně zatěžoval.

Ing. Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR