Za druhé světové války byl Kišiněv z 80 procent zničen a dnes tu proto na úkor starých uliček a památek převládá sovětská a post sovětská zástavba. Obyvatelé mluví moldavsky, jak oficiální jazyk země nazývá ústava z roku 1994. Rozdíl mezi moldavštinou a rumunštinou je ovšem asi takový jako mezi češtinou v Praze a Trutnově.

Město věčně zelené

Nejslavnějším žijícím rodákem z Kišiněva je pravděpodobně současný izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. Pocházel odtud i kryptoanalytik William Friedman, který za druhé světové války rozluštil japonské šifrování. Kišiněvská židovská menšina sehrála ale významnou roli už hlouběji v historii. Po pogromu v roce 1903 zahájila tzv. druhou aliju, tedy velké stěhování evropských Židů do osmanské Palestiny.

Kišiněvu se přezdívá „Věčně zelené město“ a opravdu už cestou z letiště je patrné, že urbanisté, kteří se podíleli na obnovení města z válečných trosek, na veřejnou zeleň mysleli. Je tu také čisto. Tedy v parcích, na ulicích a zelených pásech u jinak poměrně zbídačených komunikací se nepovaluje víc plastových lahví a tašek než třeba u nás. V ulicích je každou chvíli vidět starý československý trolejbus a spousta škodovek.

Česká ambasáda v ulici Moara Rosie stojí mezi dalšími domy od stádia rozestavěnosti po stádium rozpadu, domy jsou obehnané zděným plotem. Na velvyslanectví se zastavujeme jen krátce pro nejaktuálnější informace od velvyslance a dalších diplomatů. Ještě navečer nás na ministerstvu zemědělství, které po částečném vypálení parlamentu při demonstracích v dubnu 2009 poskytuje zákonodárcům azyl, čeká první jednání.

Česká rozvojová pomoc je v Moldavsku oceňována do té míry, že si na český výbor pro životní prostředí udělal čas i ministr Gheorghe Salaru. Na letošek je českou stranou na zahajované nebo probíhající projekty v oblasti životního prostředí Moldavska vyčleněno 40 miliónů korun, dalších 5 miliónů na podporu a vzděláváni drobných zemědělců. Realizují je tu samozřejmě zejména české společnosti, neziskové organizace a univerzity.

Osmý div světa pod zemí

Pracovní charakter ale mělo především jednání s partnerským výborem pro životní prostředí a klimatické změny, který vede Violeta Ivanov. Bývalá ministryně životního prostředí je členkou komunistické strany, která je v parlamentu zastoupena nejpočetněji. Jednání probíhalo opět v budově ministerstva zemědělství, kam se kanceláře poslanců a výborů uchýlily po vypálení parlamentu protikomunistickými demonstranty v roce 2009.

Česko v Moldavsku nepomáhá jen s životním prostředím, ale také se sociálními projekty. V Orhei, necelou hodinu jízdy od Kišiněva, česká delegace navštívila vzorovou mateřskou školku, kde se mezi ostatní děti integrují i ty s různými typy postižení. Přijetí bylo natolik vřelé a upřímné, že na to vyfotit si cestou zpět alespoň zdálky klášter Orheiul Vechi, který se objevil v nedělním televizním Objektivu, zbylo jen pár minut. Vedle této památky UNESCO patří mezi chloubu Moldavska dvě velká státní vinařství. To největší v Milestii Mici je zapsáno v Guinessově knize rekordů. Při poválečné obnově Kišiněva tu totiž vzniklo při těžbě v měkkých vápencích 200 km chodeb, z nichž 50 je v hloubce 60 až 86 metrů využíváno k výrobě a skladování vína. Ta nejdražší, schovaná v labyrintu ulic a silnic podzemního města, se dají pořídit až za 3 tisíce euro.

Robin Böhnisch