Hlavní cestu představuje i pro místní obyvatele. Po jeho stranách vedou frekventované chodníky. Pokud po nich ale musíte procházet v době dešťů, připravte se na „omytí podvozku".

„Stačí vydatnější deštík a přes most suchý neprojdete. Tvoří se na něm louže, kterým nemají auta jak se vyhnout. Nejednou jsem přišel domů zacákaný od hlavy k patě," popsal pětačtyřicetiletý Roman, který přes most chodí v týdnu pravidelně do a z práce.

Most je v majetku Krajské správy silnic Libereckého kraje. Ta plánuje jeho velkou rekonstrukci, případně dokonce stavbu nového mostu na rok 2013. Jabloneckému deníku to již v květnu potvrdil Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu. „Pracujeme na projektu. Každopádně víme, že nejpozději příští rok musíme most opravit," přiblížil v květnu Sepp.

S opravou povrchu se na letošní rok nepočítá. Z důvodu, z něhož se stává v poslední době klišé: nejsou peníze.

„Původně mělo město příslib opravy povrchu, teď od tohoto záměru začíná krajská správa silnic couvat, prý kvůli nedostatku financí,"přiblížil André Jakubička, starosta Železného Brodu. Nechce se ale vzdát. „Budeme na KSS nadále tlačit, protože přes most se při deštích opravdu nedá přejít suchou nohou. Lidé si stěžují. Pro nás i pro obyvatele města je to zásadní problém," doplnil starosta.

Krajská správa silnic včera stav mostu do uzávěrky vydání Jabloneckého deníku nekomentovala.

Když po mostě projíždí naložený kamion, jsou cítit záchvěvy konstrukce. Ta byla narušena povodněmi v roce 2000. A letošní povodní s ledovými krami, které ohrožovaly centrum na konci února.

Sedmdesát let bez větších oprav

Současný most spojující obě nábřeží Obránců míru a Jiráskovo oslaví v příštím roce sedmdesátileté výročí. Ano, vystavěn byl v čase 2. světové války.

Rozsáhlá stavební akce na březích Jizery začala v roce 1940. Stavěl se nejen most, ale i dnešní nábřeží Obránců míru. Ne, že by tu most nebyl. Od roku 1881 sloužil starý železný bez pilířový most, který ale přestal vyhovovat zvyšující se frekvenci dopravy, byl totiž úzký a tím nebezpečný. Projekt nového mostu počítal s chodníky po obou stranách.

Na stavbě pracovali i Židé, před tím než byli deportováni do koncentračních táborů.

Nové pilíře byly stavěny přímo pod starým mostem. „Když se na nich měla stavět koruna nového mostu, musel starý ustoupit. Poněvadž ale nemohlo být spojení mezi břehy přerušeno, posunuli stavaři celý starý most asi deset metrů po proudu řeky," popsala tehdejší stavbu v Železnobrodském zpravodaji Eva Vozková podle pamětí svého otce Františka Sochora.

Na tehdejší dobu způsobila akce nebývalé pozdvižení. Na přesun mostu byly pozvány děti ze všech železnobrodských škol. S nimi dorazily davy dalších diváků.

Akce nedopadla zcela podle plánu, protože se posunem poničila jedna podpěra, jejíž oprava zabrala několik hodin. „Do té doby byli chodci převáženi na lodičkách," doplnila Vozková. Most byl slavnostně otevřen 22. září 1943.

Větší opravy most nepamatuje. Několikrát byl vyměněn povrch, před několika málo lety získal praktickou ozdobu v podobě nového zábradlí.