„Ne, to si nepřipouštím. Fyzicky jsem ještě trochu pomlácený, ale jinak jsem za tím udělal tlustou čáru," říká Karel Manczal. V neděli 2. června ráno nechybělo mnoho a sedět u Sedmikrásky s manželkou už nemusel.

To ráno bylo pro všechny dramatické. „Po silnici se řinula voda, měla jsem strach o našeho kozlíka, který byl zavřený u domku dole pod penzionem. Jak jsem ho pustila, hned jsem se vrátila domů. Ale manžel se šel na rozvodněný potok podívat a už se nevrátil," vzpomíná na dramatické chvíle paní Iveta a v očích se jí zaleskne. Manžel ji uklidňuje, že už je přece po všem. Boj o holý život popisuje věcně. „Vůbec by mě nenapadlo, že mohu skončit v rozvodněném potoce. Stál jsem metr a půl od vody a najednou se se mnou ten břeh urval a byl jsem tam. Měl jsem holiny a plášť, které mě stahovaly stále dolů. Snažil jsem se postavit, ale vůbec to nešlo. Na dno jsem nohama nedosáhl a divoký proud mě zběsile táhl. To už jsem věděl, že je zle.

Každou chvíli mě nějaký vír zamotal i s hlavou pod vodu, která byla navíc velmi studená. Mám ale povahu, že v dramatických chvílích nepanikařím a snažím se uvažovat. Vůbec nevím, jak dlouho jsem se tam tak mlel. A najednou trčel z vody elektrický kabel. Zřejmě poslední zbytky adrenalinu mi pomohly se za něj pažemi zavěsit, v prstech už jsem neměl žádný cit. Pak jsem se vyškrabal na břeh. Vylil jsem holinky, ještě došel do penzionu u potoka a pak teprve přišla slabost. Později jsem se dozvěděl, jak jsem byl podchlazený," říká Karel Manczal. Když Iveta Manczalová muže u vody nenašla, začala vyděšeně křičet, že se asi utopil. Maršovští hasiči se vrhli do terénu. K penzionu se dostávali po laně přes vodu, volali leteckou záchrannou službu. Pomáhat chtěli všichni.

„Dodnes vůbec nechápu, jak mohl vrtulník přistát v tak složitém terénu a na tak malém prostoru. Škrtl tam vrtulí o větve stromů, pamatuji se, že když mě naložili, přistál ještě v Maršově, aby pilot zjistil, jestli je vrtule v pořádku. Byla, tak jsme letěli dál. Na heliportu v Trutnově mě přebrala záchranka a odvezla do nemocnice. Chtěli bychom se ženou poděkovat za naprosto nadstandardní péči a lidský přístup lékařům, hasičům, hostům, i lidem v sousedství, kteří se nám snažili pomoci i přesto, že sami měli spoustu starostí," dodává muž, který se 2. června znovu narodil.