VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Myslela jsem, že kecaj, říká Věra Geislerová

Trutnov - Kromě známých její obrazy prakticky nikdo nikdy neviděl. Vystavila je až nyní v trutnovském Uffu. Přitom právě u ní začaly první umělecké krůčky dcer Ester, Ani a Lely. „Dvaatřicet let jsem nemalovala," spočítala výtvarnice Věra Geislerová ve čtyřrozhovoru, který společně s dcerami Deníku poskytla.

1.7.2017
SDÍLEJ:

Z vernisáže výstavy Rodinný komplex Geislerových v trutnovském Uffu.Foto: Lenka Šálková

Čí to byl nápad, uspořádat společnou výstavu?
Ester: Myslím, že poprvé to napadlo kurátorku Uffa Paulinu Skavovou a Lelu, když se potkaly v Trutnově. Když mi to Lela rok poté připomněla, volala jsem Pauline, a ptala se jí, jestli to myslela vážně a že to chceme udělat! (úsměv)
Lela: Nápad to byl Pauliny. Brala jsem ho spíš jako legraci - fantazii. Že to myslí vážně mi došlo až, když se na to ptala i po půl roce. Díky tomu, že se spojila s Ester, která je schopná zorganizovat téměř cokoliv, tedy i nás, se to podařilo. Jsem ráda, že to naší mámu donutilo zase malovat.
Věra: Holky si myslely, že mi tohle pomůže, abych znovu začala malovat, a měly pravdu. Já tomu přitom nevěřila. Říkala jsem si, že výstava nakonec nebude, že jen kecaj. A teď jsem ráda.

Proč jste zvolily pro tak výjimečnou záležitost právě Trutnov?
Lela: Myslím, že zcela jednoduše - proto že to napadlo Paulinu a byla dostatečně umíněná, aby nás k tomu přesvědčila. Trutnov moc miluju a považuju za ideální místo pro život.
Ester: Je tady otevřená náruč od galerie a taky máme k východním Čechám vztah. Máma se narodila v Dobrušce, chalupu máme v Orlických horách a před dvěma lety měla Lela v Trutnově ateliér. Jezdili jsme za ní a dělali výlety po okolí. Trutnov má skvělou atmosféru a místní lidi žijou kulturním životem, a to je dobré na malých městech podporovat!.
Věra: Tuhle galerii znám, je krásná, moc se mi líbí. I Trutnov je hezké město.

Výstav je v Česku jako hub po dešti. Čím chcete diváky zaujmout?
Ester: Je to poprvé, kdy děláme akci úplně společně. Málokdo ví, že naše máma je opravdu skvěla malířka, že Aňa skvěle fotí, že Lela nedělá jen komiksy, no a já si pohrávám s našimi hlasy, které jsou dost podobné, takže diváka zase trochu zmátnu ve zvukové instalaci.
Lela: Sama jsem dost zvědavá, jak to nakonec dopadne, protože každá si pracujeme zvlášť a jak to nakonec bude působit, bude překvapení i pro nás.
Věra: Třeba Ester mi promítala staré obrázky ze školy, a natočila, jak to komentuju. Tak to je tady tady k vidění…

Kdo měl při dramaturgii výstavy hlavní slovo?
Ester: Řekla bych, že jsme žádnou dramaturgii nevyvíjely. Je to happening!
Aňa: Lelin nápad na název Rodinný komplex odvedl největší kus práce.
Lela: No, o dramaturgii se vážně nedá mluvit. Název Rodinný komplex pojme cokoliv, co vznikne, což je dobrý.

Domlouvaly jste se, jak rozdělíte místa v expozici a co do ní nainstalujete?
Aňa: Podle toho, kdo stihne nejvíc.
Věra: Vůbec jsme se nedohadovaly. Každá si sem dala, co chtěla. Do poslední chvíle jsem nevěděla, co tu bude. Některé věci, třeba ta videa, to jsem ani nevěděla, že holky mají.

Tvořily jste v minulosti společně? Malovaly jste třeba u jednoho stolu?
Aňa: Spíš u scrabblu jsme poseděly… (smích)
Ester: Jako malé samozřejmě, ale i později. Nedávno jsme měly společné výtvarné workshopy pro děti. A o Velikonocích, když děláme vajíčka, jako veškerý zbytek národa.
Věra: To víte, že jo! Už když holky byly malé, tak jsme si malovaly. Lenku i Ester jsem připravovala na přijímačky na vysokou školu. I dnes si kreslím s vnoučaty.
Lela: Ester asi nejvíc propojuje a propojovala nás a své děti s tvorbou. Ať už nahráváním večírkových debat, točením rozhovorů s babičkami až po různé polotajné akce.

Inspirujete se navzájem?
Lela: Mě určitě inspirují a ovlivňují všechny. V dobrém i ve zlém. Mám ráda máminy obrazy, od Ani její naivní kresbičky, který mají lehkost a vtip, ale ona jim nepřikládá žádnou hodnotu a Etiny nápady a skvělý fotky miluju.
Aňa: Je to inspirativní. Co umí holky a máma obdivuju.
Ester: Každá si jdeme vlastní cestou a přesto mě sestry i máma inspirují. Asi dřív víc než teď. Všechny tři si se mnou kreslily, když jsem byla malá, a ten styl kresby, i když je oproti všem trochu jiný, je něčím podobný. Nedávno jsem našla dopisy, které mi posílaly na tábory a do lázní, ty by se taky daly vystavit.
Věra: Léta jsme se živila grafický designem a počítačovou animací, na stará kolena učím. Takže vnoučata ani nevěděla, že jsem malířka. Když pak vnučka viděla mé obrazy, prohlásila: Kdybych věděla, že se to může takhle prasit! Ona si totiž myslela, že se dá malovat jen stylem jako má třeba Jirka Grus. Ten můj styl ale vnučku baví, takže jsem ji vlastně inspirovala tím, že se to může prasit.

Vystavujete si výtvory sester a maminky u sebe doma?
Ester: Ano, dostala jsem od Lely krásné obrazy k Vánocům, mám je doma pověšené. Očekávám od Ani, že mi taky něco věnuje a máma mi slíbila, že mi "namaže" nové obrazy.
Aňa: Ano. A s láskou!

Autor: Pavel Cajthaml

1.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Stavba dálnice. Ilustrační foto.

Počet aut nutí města i stát stavět

Jiří Hlavatý a Andrej Babiš

Jiří Hlavatý se vzdal poslaneckého mandátu

Listopadová noc pod hvězdami: chladno a sychravo

Trutnov /FOTO/ - Spát pod širákem ve spacáku na karimatce nebo se jen přikrýt papírovými krabicemi v sychravém počasí není nic moc. Přesto se v noci na pátek někteří lidé vžili do role bezdomovců.

Vrahovi mladé ženy hrozí osmnáct let vězení

Dvůr Králové - Až osmnáctiletý trest odnětí svobody hrozí pachateli čtvrteční násilné smrti mladé ženy ve Dvoře Králové. Policie po nasazení složek ze čtyř okresů pravděpodobného pachatele okamžitě vypátrala. Několik minut poté, co vyběhl z místa činu, ho zadržela v centru města.

Stezka krkonošskými korunami je návštěvnický hit, otevírá i v zimě

Janské Lázně - Přes 230 tisíc lidí navštívilo během prvních čtyř měsíců Stezku korunami stromů Krkonoše. Otevřeno má každý den i v zimních měsících, s jedinou výjimkou 24. prosince.

AUTOMIX.CZ

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

V devadesátých letech se začal zejména u německých aut objevovat zvláštní jev. Mnozí z vás si dost možná všimli, že starší auta koncernu Volkswagen, ale i Mercedesy nebo vozy BMW, mají na straně spolujezdce výrazně menší zpětné zrcátko, než je to na straně řidiče. Proč to ale tak je?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT