V úterý v 15 hodin se na počest hraběte Harracha rozezní zvony v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, ve zvonici u pražského chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně, v kostelích sv. Vavřince v Jilemnici a ve Vrchlabí, sv. Petra ve Špindlerově Mlýně, sv. Josefa v Dolním Dvoře, sv. Kateřiny v Mladých Bukách, sv. Jakuba Většího v Poniklé, sv. Václava v Harrachově, sv. Michaela v Rokytnici nad Jizerou, sv. Prokopa v Jablonci nad Jizerou, sv. Mikuláše v Horní Branné, Povýšení sv. Kříže v Kuníně a zvonici zámku Hrádek u Nechanic.

V Krkonoších si budou hraběte Harracha připomínat i v roce 2024, kdy to bude 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace, kterou vyhlásil v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole.Zdroj: Správa KRNAPV 18 hodin dojde v Panteonu historické budovy Národního muzea na pražském Václavském náměstí k slavnostnímu odhalení busty Jana Nepomuka Františka Harracha, za účasti trubačů Správy KRNAP.

Předávání Ceny ředitele Správy Krkonošského národního parku 2018 ve Vrchlabí.
Jan Luštinec: Hrabě Harrach byl Evropan moderního střihu

Uzavře se tak Rok Harrachů, který byl součástí dlouholetého cyklu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Během letoška nabídl řadu akcí spojených s rodem, se kterým byly Krkonoše posledních více než 300 let spojeny. Rok Harrachů začal 26. ledna v nejstarší stále existující sklárně v Evropě, někdejší hraběcí harrachovské sklárně na Novém Světě v Harrachově.

„Hrabě Jan patřil k předním mecenášům Národního muzea a od roku 1890 až do své smrti byl přímo předsedou Společnosti Muzea Království českého. Péčí Pavel Muchka, předsedy Společnosti Národního muzea, emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince, vedení Národního muzea a s pomocí celé řady dárců tak bude napravena jedna historická nespravedlnost. Symbolicky se tak zakončí Rok Harrachů, vyhlášený Národním památkovým ústavem a zároveň zahájí Krkonošský harrachovský rok. V roce 1904 Jan Nepomuk hrabě Harrach vyhlásil první krkonošskou rezervaci, předchůdce Krkonošského národního parku,“ připomněl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Prezident republiky Petr Pavel navštívil ve středu Vrchlabí.
KRNAP řešil s prezidentem vstupné do hor. Za Harracha to byly dva krejcary

„Návrh busty připravil sochař Bohumil Kafka již krátce po skonu hraběte Jana, ovšem k její realizaci dochází až nyní, po téměř 113 letech. Harrachova busta bude umístěna do poloviny ledna 2024 v Panteonu, následně bude přesunuta nad slavnostní interiérové schodiště historické budovy muzea mezi ostatní busty osobností, jež se o Národní muzeum zasloužily,“ upřesnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Jan Nepomuk František hrabě Harrach.Zdroj: ArchivRok Harrachů připravil jako součást dlouhodobého cyklu Po stopách šlechtických rodů Národní památkový ústav. „Protože stopa a dědictví tohoto starého českého šlechtického rodu jsou klíčové pro Krkonoše, a koneckonců i pro Krkonošský národní park, nezůstali jsme celý rok stranou ani my. V Krkonošském muzeu v Jilemnici proběhla série osmi tematických přednášek, kterých se zúčastnilo celkem více než 800 lidí, připravili jsme spolu s Městem Jilemnice a Spolkem železniční historie Martinice v Krkonoších v polovině června celodenní slavnost a muzejní noc s tématem rodu Harrachů, při níž byla zároveň otevřena výstava Ve znamení tří pštrosích per. Nechyběla i řada dalších akcí jako představení nové knihy a koncert,“ zmínil Drahný letošní akce.

V Krkonoších si budou hraběte Jana připomínat i v roce 2024, kdy to bude 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace v našich nejvyšších horách, kterou vyhlásil právě Jan Nepomuk hrabě Harrach v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole.

Theodor Lokvenc v knize Toulky Krkonošskou minulostí uvádí, že 16. března 1904 vydalo c. k. místodržitelství v Praze výnos o ochraně krkonošské flóry a v témže roce Jan hrabě Harrach zřídil na Labské stěně první přírodní rezervaci v Krkonoších o rozloze 60,04 hektarů a zároveň dbal o ochranu kosodřeviny nad hranicí lesa. Pro tyto účely jmenoval zvláštního hajného, který také dohlížel na turistickým ruchem. Tato iniciativa i zmíněné legislativní opatření zvýšily zájem o ochranu přírody v Krkonoších.