V úterý v 15 hodin se na počest hraběte Harracha rozezní zvony v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, ve zvonici u pražského chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně, v kostelích sv. Vavřince v Jilemnici a ve Vrchlabí, sv. Petra ve Špindlerově Mlýně, sv. Josefa v Dolním Dvoře, sv. Kateřiny v Mladých Bukách, sv. Jakuba Většího v Poniklé, sv. Václava v Harrachově, sv. Michaela v Rokytnici nad Jizerou, sv. Prokopa v Jablonci nad Jizerou, sv. Mikuláše v Horní Branné, Povýšení sv. Kříže v Kuníně a zvonici zámku Hrádek u Nechanic.
V 18 hodin dojde v Panteonu historické budovy Národního muzea na pražském Václavském náměstí k slavnostnímu odhalení busty Jana Nepomuka Františka Harracha, za účasti trubačů Správy KRNAP.
Uzavře se tak Rok Harrachů, který byl součástí dlouholetého cyklu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Během letoška nabídl řadu akcí spojených s rodem, se kterým byly Krkonoše posledních více než 300 let spojeny. Rok Harrachů začal 26. ledna v nejstarší stále existující sklárně v Evropě, někdejší hraběcí harrachovské sklárně na Novém Světě v Harrachově.
„Hrabě Jan patřil k předním mecenášům Národního muzea a od roku 1890 až do své smrti byl přímo předsedou Společnosti Muzea Království českého. Péčí Pavel Muchka, předsedy Společnosti Národního muzea, emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince, vedení Národního muzea a s pomocí celé řady dárců tak bude napravena jedna historická nespravedlnost. Symbolicky se tak zakončí Rok Harrachů, vyhlášený Národním památkovým ústavem a zároveň zahájí Krkonošský harrachovský rok. V roce 1904 Jan Nepomuk hrabě Harrach vyhlásil první krkonošskou rezervaci, předchůdce Krkonošského národního parku,“ připomněl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
„Návrh busty připravil sochař Bohumil Kafka již krátce po skonu hraběte Jana, ovšem k její realizaci dochází až nyní, po téměř 113 letech. Harrachova busta bude umístěna do poloviny ledna 2024 v Panteonu, následně bude přesunuta nad slavnostní interiérové schodiště historické budovy muzea mezi ostatní busty osobností, jež se o Národní muzeum zasloužily,“ upřesnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Rok Harrachů připravil jako součást dlouhodobého cyklu Po stopách šlechtických rodů Národní památkový ústav. „Protože stopa a dědictví tohoto starého českého šlechtického rodu jsou klíčové pro Krkonoše, a koneckonců i pro Krkonošský národní park, nezůstali jsme celý rok stranou ani my. V Krkonošském muzeu v Jilemnici proběhla série osmi tematických přednášek, kterých se zúčastnilo celkem více než 800 lidí, připravili jsme spolu s Městem Jilemnice a Spolkem železniční historie Martinice v Krkonoších v polovině června celodenní slavnost a muzejní noc s tématem rodu Harrachů, při níž byla zároveň otevřena výstava Ve znamení tří pštrosích per. Nechyběla i řada dalších akcí jako představení nové knihy a koncert,“ zmínil Drahný letošní akce.
V Krkonoších si budou hraběte Jana připomínat i v roce 2024, kdy to bude 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace v našich nejvyšších horách, kterou vyhlásil právě Jan Nepomuk hrabě Harrach v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole.
Theodor Lokvenc v knize Toulky Krkonošskou minulostí uvádí, že 16. března 1904 vydalo c. k. místodržitelství v Praze výnos o ochraně krkonošské flóry a v témže roce Jan hrabě Harrach zřídil na Labské stěně první přírodní rezervaci v Krkonoších o rozloze 60,04 hektarů a zároveň dbal o ochranu kosodřeviny nad hranicí lesa. Pro tyto účely jmenoval zvláštního hajného, který také dohlížel na turistickým ruchem. Tato iniciativa i zmíněné legislativní opatření zvýšily zájem o ochranu přírody v Krkonoších.