A jak je to možné? „Za stručným oznámením se schovává v základní představě sice jednoduchá, ve skutečnosti však složitá problematika," upozorňuje a neváhá problém laické veřejnosti vysvětlit.

Co ukazují hodiny

Pojem času nám prochází životem jako červená nit, my se ale dnes této zapeklitosti vyhneme prohlášením, že nás spíš zajímá měření času než pojem jako takový. Pro následující výklad budeme tedy časem nazývat to, co ukazují hodiny.

Zpočátku bylo důležité pro praktický život popsat okamžiky, kdy Slunce vychází, vrcholí či zapadá a samozřejmě také změny délky dne či noci na delším časovém úseku. Vznikl přirozený systém pravého slunečního času, který spolehlivě ukazují sluneční hodiny.

Čas prázdninPro kvantifikaci požadovaných jevů tento čas sice místně vyhovoval, ale pro komunikaci mezi lidmi již tolik ne. Časem se zjistilo, že pravý sluneční čas je pro pozorovatele nacházející se na různých polednících různý a také že v sobě obsahuje jisté nerovnoměrnosti (související s nekruhovým tvarem dráhy oběhu Země kolem Slunce).

Tyto nerovnoměrnosti byly odstraněny zavedením středního slunečního času. Při jeho použití a znázornění je již možné použít místo slunečních hodin nějaký rovnoměrně pracující stroj, například mechanické hodiny.

Místní platnost času a tedy komunikační obtížnost, byla odstraněna zavedením pásmového času – Země byla rozdělena na 24 časových pásem. V každém bylo dohodou stanoveno používání shodného času podle základního poledníku daného úseku. Jako základní čas tohoto systému můžeme stanovit čas pro místo procházející nultým poledníkem (Greenwich). Stále však jde o čas odvozený od rotace Země.

Problémy se Zemí

S vývojem schopnosti přesně určovat čas se ale pozorováním zjistilo, že ani tento čas neplyne zcela rovnoměrně a vykazuje krátké fluktuace či dlouhodobé změny. Což znamená, že ani Země nerotuje rovnoměrně a vykazuje některé systematické a některé nesystematické nepravidelnosti rotace.

Po tomto odhalení muselo následovat nějaké řešení. Astronomický (z rotace Země) určovaný čas, pro běžné použití více než přesný, totiž již mnoho let pro některé aplikace nepostačuje.

(Také) proto byla v minulosti jednotka času předefinována a nyní je tedy sekunda definována nikoli jako určitý zlomek delšího, astronomicky určeného časového úseku (roku či dne), ale jako funkce (násobek) periody záření Cesia za přesně daných fyzikálních podmínek. Takto definovaný „atomový" čas UTC, který je matematicko-fyzikálně stanovován z atomových časů několika desítek časových laboratoří umístěných po celém světě, plyne rovnoměrně a nezávisle na rotaci Země.

Rozchod časů

Nutně se pak ale musí stát, že se astronomický a atomový čas rozejdou o takovou dobu, že nastane potřeba korekce o jednu základní jednotku. Konkrétně se tento rozdíl udržuje tak, aby nepřevýšil 0,9 s. Pro dohled nad těmito záležitostmi byl dokonce zřízen úřad IERS , který v případě potřeby rozhoduje o srovnání obou časů – například o zařazení přestupné sekundy a to buď k 30. 6. nebo 31. 12.

Rozhodnutím této komise, publikovaným v Paříži 5. ledna 2015 bylo určeno, že právě letos, 30. června, bude přestupná sekunda zařazena a nastane okamžik vyjádřený číselně neobvyklým zápisem 30. 06. 2015 23:59:60. No a ta šedesátá sekunda je právě ta, o kterou si, měřeno občanským časem, budeme muset na prázdniny počkat déle.

Jinak řečeno, celé je to důsledkem faktu, že pro měření času dnes používáme normu (atomový čas), která je v pozemském prostředí vlastně pro běžný život nepraktická, protože plyne jinak, než je pro určování okamžiku astronomicky vhodné.

Pro puntičkáře

A ještě poznámka pro puntičkáře: Přísně vzato, my nebudeme na prázdniny o sekundu déle čekat, ale budeme je naopak mít o sekundu delší. V době, kdy nastane vložení přestupné sekundy, bude v našem časovém pásmu červenec již dvě hodiny v plném proudu. A navíc na spoustě škol díky ředitelským volnům začínají prázdniny o pár dnů dříve. Autor článku si však nedokázal lehce bulvární nadpis odpustit.