Čtyři nové publikace o historii a přírodě Krkonoš vydala v uplynulých dnech Správa KRNAP.

Nové poznatky

Sběratele a nadšence upoutá zejména Nejstarší obrazová mapa Krkonoš. „Jde již o druhé, upravené vydání knihy kronikáře Šimona Hüttela. Je rozšířené o nové poznatky a kapitoly. Zpráva o stavu královských lesů na Trutnovsku z roku 1609 a Seznam boudařů z Velké a Malé Úpy roku 1644. Autory textů jsou Miloslav Bartoš, Jiří Louda a Pavel Klimeš," upozornil mluvčí národního parku Radek Drahný a doplnil, že součástí knihy je i skládaná mapa. Zatímco zmíněná knížka je v prodeji, další tři mohou získat zájemci zdarma nebo je mohou stáhnout z webu národního parku.

Brožura Mrtvé dřevo živý les čtenáři přibližuje význam tlejícího dřeva pro lesní ekosystém. „Mnohým by se mohlo zdát, že suché stojící stromy či padlé kmeny stejně jako suché větve nemají v lese co dělat. Zejména na území národních parků, kde je dáván maximální prostor pro přirozený vývoj lesa, je opak pravdou," popisují odborníci. Potravu i domov v odumřelém dřevu nacházejí mnozí obyvatelé lesa a je tedy jeho nezbytnou součástí.

Péče o lesy

Publikace Lesy Krkonošského národního parku a péče o ně zasvěcuje čtenáře do problematiky hospodaření v lesích na území parku. „Lesy jsou cenný komplex s mozaikou stanovišť a míst, ovlivňovaných více či méně člověkem. Jejich zachování a zlepšení celkového stavu, struktury a stability je jedním z prvořadých cílů pracovníků národního parku," píše se v publikaci.

„Zároveň lesy představují žijící kroniku působení lidí v regionu. Naděje na skutečné zachování krkonošských lesů, obnovu jejich struktur se stává skutečností. Je podmíněna zachováním pokorného přístupu člověka k přírodě, která pro něj představuje skutečně otevřenou knihu," píše se v textu. Brožura Příběh lesa devět století krkonošských hvozdů se věnuje jejich vývoji. „V minulosti byly lesy hluboké, svobodné a neprostupné. Přibližně od 11. století ale do jejich života vstoupil člověk a dlouhá tisíciletí klidu vystřídala období rychlých změn. Odlesnění ve středověku kvůli stříbrným dolům, plavení dříví, svážení dříví na rohačkách, živelné i hmyzí kalamity, to vše jsou fenomény, které čtenáři najdou popsány," dodal mluvčí Radek Drahný.

Pozorovatele upoutá vybavenost publikací z hlediska použitých kreseb a fotografií. „Každý fanoušek Krkonoš by měl mít mapu Hüttla ve vlastnictví," píše například na Facebooku Przemek Wiater. „Mne zaujala pasáž o pálení dříví. Byla jsem se podívat na milíř v Horním Maršově," komentovala publikaci, staženou z internetu Věra Krejzová.