Postupně se zavíraly i ty menší, včetně K70, který je klíčový pro trénink skokanů od 14 do 19 let. Harrachovský areál přitom patřil k nejkomplexnějším skokanským střediskům na světě. Začínal tu skokanský potěr a trénovala tu i reprezentace.

Dnes se ze slavného areálu stává už jen muzeum v přírodě. Skokany vystřídali jiní hráči. Zájmová sdružení sportovních svazů, které mezi sebou hrají přetahovanou o vliv nad lukrativními pozemky. Ty nejdůležitější přímo pod mamutím můstkem přitom vlastní stát. A lyžařské svazy jej osočují z neochoty jednat. „Pozemky patří státu a veškeré dotace jsou podmíněny vlastnictvím. Pokud chcete něco stavět, musíte mít pozemky vlastní nebo v dlouhodobém pronájmu. Celá tato věc se ale s úřadem pro zastupování státu nedala vyřešit,“ shrnul vleklý spor předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval.

Proti jeho výtce se ale ohradil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který prostřednictvím svého mluvčího Radka Ležatky vzkázal: „ÚZSVM se zásadně ohrazuje proti tomu, že by v této věci nekomunikoval. Problémem harrachovského areálu je roztříštěnost vlastnictví a zájmů různých zájmových sportovních sdružení. Ať už jde o Český olympijský výbor, Českou unii sportu, Svaz lyžařů ČR atd.“

Ležatka dodal, že na všech dosavadních společných jednáních bylo opakovaně zdůrazněna podmínka dlouhodobějšího řešení. Totiž jejich vzájemná dohoda. „Nemáme informaci, že by k ní ani po několika měsících došlo,“ prohlásil mluvčí úřadu zastupujícího stát.

Jiří Kejval však oponuje, že Český olympijský výbor a Svaz lyžařů připravily společné memorandum, které v závěru roku předložily Libereckému kraji. „Na jeho základě by se měly uvolnit peníze alespoň na projekt, abychom přesně věděli, co je vůbec reálné,“ uvedl Kejval.

Ale ani podle libereckého hejtmana Martina Půty není možné uvolnit peníze, pokud není jasně definováno, kdo bude můstky vlastnit a provozovat a z čeho se bude provoz financovat. „Bez dohody o cílovém stavu není možné, aby kraj podpořil vznik projektové dokumentace na obnovu můstku,“ zdůraznil hejtman.

Celou věc navíc komplikuje soudní spor, který vede stát vůči současnému provozovateli Sportovní areál Harrachov (SAH). Za pronájem sporných pozemků mu dluží nemalé peníze. „SAH nám za roční pronájem platí 1,584 milionu, ale ÚZSVM na základě znaleckého posudku požaduje 3,842 milionu,“ upřesnil Ležatka.

K tristní situaci v harrachovském areálu se už loni vyjádřil i bývalý reprezentant a současný předseda úseku skoků Českého svazu lyžařů Jakub Janda během své návštěvy kraje. „Skokanský můstek K70 je pro skoky na lyžích naprosto zásadní a nezbytný. Trénují na něm i sdruženáři. Nikde v republice jiný podobný, kde by se dalo trénovat i v zimě, není,“ zdůraznil s tím, že chce vrátit skokanský sport tam, kde býval za Jiřího Rašky. Dokud se ale spolky v Harrachově nedomluví, řešení nevidí ani on.

Podle šéftrenéra Dukly Liberec Michaela Georgieva je hlavním neštěstím můstků v Harrachově, ale třeba i na Ještědu, že leží v lyžařských areálech, které jejich provozovatelé chtějí využívat hlavně komerčně. Upravovat pro pár skokanů se jim nevyplatí. Čeští skokané a sdruženáři tak musejí trénovat v zahraničí, kde jsou skokanské areály mimo, ale zase na ně před důležitými závody nechávají trénovat jen domácí. „Pak se divíme, proč u nás skáče jen pár kluků,“ uzavřel Georgiev.