Zřícenina středověkého hradu si získala kvůli vykopání ze země přezdívku východočeské Pompeje. Před tím ležela pět set let v zapomnění. Otevřená je ještě v září denně, v říjnu o víkendech.
„Po loňském otevření hradu jsem očekával větší návštěvnost. Loni přišlo pět tisíc lidí, letos zhruba o tisíc méně,“ sdělil Jaroslav Balcar, místopředseda Sdružení pro Vízmburk, které dokázalo v uplynulých letech hrad opravit a otevřít veřejnosti.
„Přesto k nám přijížděli celé léto návštěvníci z našeho i jiných krajů i z Moravy,“ doplnil správce hradu Lukáš Králík.
Dvě novinky
Při sobotních Vízmburských slavnostech měli návštěvníci možnost vidět dvě novinky. Hradní expozici doplnily replika gotického okna a ukázky středověkého nářadí a zbraní. „Vyrobili je kováři autentickou technikou. Poskytli jsme jim nákresy nálezů z Vízmburku z poloviny 13. až 15. století, na základě toho nám vykovali předměty,“ upřesnil Králík. Středověké nástroje vyráběl specialista Luděk Hugo Vobořil. „Pracujeme také na tom, abychom vystavili drobné předměty denní potřeby, které se dochovaly, aby zájemci viděli, jak to vypadalo ve středověku,“ dodal.

Návštěvníky lákala hodovní síň, ve které sedí u prostřeného stolu figuríny v dobových oděvech. „Udělali jsme tam dřevěnou podlahu. Začali jsme vybavovat kuchyni, aby lidé mohli vidět pánve i hrnce, které se používaly ve středověku. Pro příští rok plánujeme vařit při akcích a o víkendech středověká jídla, aby lidé měli možnost ochutnat autentické pokrmy. Věnuje se tomu dost různých skupin, proto by to mohla být zajímavá novinka,“ naznačil správce hradu chystané zpestření na další sezonu. Jako jeden z pokrmů, který by mohli návštěvníci Vízmburku ochutnat, zmínil chlebovou polévku se slaninou.

„Letos se nám podařilo doplnit expozici v rámci česko-polského projektu. Chceme se dál zaměřit také na vzdělávací aktivity pro školy. Pracuje se na novém projektu, kterým bude aplikace ve třech jazycích. Zájemcům barvitě přiblíží, jak hrad vypadal v minulosti,“ řekl Balcar.
Vyšetřování zločinů
Pro školní výlety představuje oblíbenou část prohlídky hradu mučírna. „Máme tam kované repliky předmětů, které se používaly ve středověku při vyšetřování zločinů. Vidět můžou například kovový trn, který sloužil na vypichování očí. Jeho součástí je na druhé straně háček, kterým se oči vydloubávaly. V mučírně najdete také kleště na trhání jazyka, loukoťová kola, která se používala při popravách, letos přibyl katovský meč, sekera,“ popsal správce hradu Králík, co můžou lidé vidět při prohlídkách.

Zříceninu hradu, ukrytou v lesích nad Havlovicemi, navštívili i nevítaní hosté. „Několikrát se někdo vloupal do dřevěného stánku s občerstvením a hledal pokladnu, zmizel nám jeden ze stolů u občerstvení. Zloději se zřejmě nepodívali do naší mučírny a nevědí, co je čeká, kdybychom je chytili, a tak si troufnou krást,“ poznamenal s úsměvem správce hradu.
Vízmburk sice ve středověku přežil husitskou revoluci, ale o jeho osudu rozhodli Slezané, kteří jej vykoupili a pobořili, aby nesloužil loupeživým bandám k napadání slezských měst. V roce 1447 byl zničen. Na zalesněném pahorku nad Havlovicemi ho objevili archeologové pod vedením úpického rodáka Antonína Hejny při výzkumu v letech 1972 až 1984. Kvůli tomu získal vykopaný hrad označení východočeské Pompeje.
