Zřícenina středověkého hradu si získala kvůli vykopání ze země přezdívku východočeské Pompeje. Před tím ležela pět set let v zapomnění. Otevřená je ještě v září denně, v říjnu o víkendech.

„Po loňském otevření hradu jsem očekával větší návštěvnost. Loni přišlo pět tisíc lidí, letos zhruba o tisíc méně,“ sdělil Jaroslav Balcar, místopředseda Sdružení pro Vízmburk, které dokázalo v uplynulých letech hrad opravit a otevřít veřejnosti.

„Přesto k nám přijížděli celé léto návštěvníci z našeho i jiných krajů i z Moravy,“ doplnil správce hradu Lukáš Králík.

Zdroj: Deník/Jan Braun

Dvě novinky

Při sobotních Vízmburských slavnostech měli návštěvníci možnost vidět dvě novinky. Hradní expozici doplnily replika gotického okna a ukázky středověkého nářadí a zbraní. „Vyrobili je kováři autentickou technikou. Poskytli jsme jim nákresy nálezů z Vízmburku z poloviny 13. až 15. století, na základě toho nám vykovali předměty,“ upřesnil Králík. Středověké nástroje vyráběl specialista Luděk Hugo Vobořil. „Pracujeme také na tom, abychom vystavili drobné předměty denní potřeby, které se dochovaly, aby zájemci viděli, jak to vypadalo ve středověku,“ dodal.

Jeden z domů v Regnerově ulici v Úpici, který koupilo v dražbě město.
Úpici trápí problémy s nepřizpůsobivými občany. Lidé mají vyžírků plné zuby

Návštěvníky lákala hodovní síň, ve které sedí u prostřeného stolu figuríny v dobových oděvech. „Udělali jsme tam dřevěnou podlahu. Začali jsme vybavovat kuchyni, aby lidé mohli vidět pánve i hrnce, které se používaly ve středověku. Pro příští rok plánujeme vařit při akcích a o víkendech středověká jídla, aby lidé měli možnost ochutnat autentické pokrmy. Věnuje se tomu dost různých skupin, proto by to mohla být zajímavá novinka,“ naznačil správce hradu chystané zpestření na další sezonu. Jako jeden z pokrmů, který by mohli návštěvníci Vízmburku ochutnat, zmínil chlebovou polévku se slaninou.

Dobrovolníci vyrazili v sobotu na brigádu na zříceninu hradu Vízmburk u Havlovic, aby tam uklidili před turistickou sezonou.
Hrad Vízmburk se chystá na novou sezonu, otevře v polovině dubna na Velikonoce

„Letos se nám podařilo doplnit expozici v rámci česko-polského projektu. Chceme se dál zaměřit také na vzdělávací aktivity pro školy. Pracuje se na novém projektu, kterým bude aplikace ve třech jazycích. Zájemcům barvitě přiblíží, jak hrad vypadal v minulosti,“ řekl Balcar.

Vyšetřování zločinů

Pro školní výlety představuje oblíbenou část prohlídky hradu mučírna. „Máme tam kované repliky předmětů, které se používaly ve středověku při vyšetřování zločinů. Vidět můžou například kovový trn, který sloužil na vypichování očí. Jeho součástí je na druhé straně háček, kterým se oči vydloubávaly. V mučírně najdete také kleště na trhání jazyka, loukoťová kola, která se používala při popravách, letos přibyl katovský meč, sekera,“ popsal správce hradu Králík, co můžou lidé vidět při prohlídkách.

Členové Sdružení pro Vízmburk Jaroslav Balcar (vpravo) a Zdeněk Honzera, kteří se zasloužili o obnovu hradu v Havlovicích.
Český unikát, hrad se otvírá poprvé od 15. století. Strůjce obnovy ručil domem

Zříceninu hradu, ukrytou v lesích nad Havlovicemi, navštívili i nevítaní hosté. „Několikrát se někdo vloupal do dřevěného stánku s občerstvením a hledal pokladnu, zmizel nám jeden ze stolů u občerstvení. Zloději se zřejmě nepodívali do naší mučírny a nevědí, co je čeká, kdybychom je chytili, a tak si troufnou krást,“ poznamenal s úsměvem správce hradu.

Vízmburk sice ve středověku přežil husitskou revoluci, ale o jeho osudu rozhodli Slezané, kteří jej vykoupili a pobořili, aby nesloužil loupeživým bandám k napadání slezských měst. V roce 1447 byl zničen. Na zalesněném pahorku nad Havlovicemi ho objevili archeologové pod vedením úpického rodáka Antonína Hejny při výzkumu v letech 1972 až 1984. Kvůli tomu získal vykopaný hrad označení východočeské Pompeje.

Úpický rodák Antonín Hejna byl jedním ze zakladatelů středověké archeologie v tehdejším Československu.
Archeolog Antonín Hejna má na hradě pamětní desku, narodil se před sto lety