Velmi často se totiž na svou pouť k rybníku nebo jiné vodní nádrži vydávají přes frekventované silnice. To dělá vrásky na čele ochranářům horské přírody. „Obojživelníkům musíme nyní věnovat na našich silnicích zvýšenou pozornost,“ poznamenal ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.

V nejvyšších českých horách žije mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná.

„Vodu potřebují k rozmnožování, neboť do ní kladou vajíčka, z nichž se líhnou pulci. Mnozí obojživelníci jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování, takzvané trdliště,“ vysvětlil mluvčí parku Radek Drahný. Správci parku na inkriminovaných místech instalují zábrany z pevného plastu a naváději žáby do připravených kbelíků. Ráno a večer je přenášejí. Na několika místech intenzivního tahu žab instalovali ochranáři trvalé zábrany z plechu. Nejdelší úsek je v okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně. Účinnou pomocí obojživelníkům je také vytváření či obnova drobných vodních ploch, v kterých se zadržuje voda. Sem se pak především v období rozmnožování obojživelníci stahují. Mezi vzorové lokality tohoto typu patří tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu.