Pěstování brambor má v Podkrkonoší tradici. Ještě před pár lety si je alespoň pro vlastní potřebu na jaře sázel a na konci léta sklízel kdekdo. Zemědělců, kteří si pěstují brambory jen pro svoji potřebu ale ubývá. I proto, že se nejedná o komoditu, které by byl nedostatek. A proto je její nákup cenově dostupný prakticky každému.

V Podkrkonoší si ale mohou lidé pořídit bramborovou kuriozitu. Zatímco běžně známé odrůdy žlutých či červených brambor asi už nikoho nepřekvapí, v hospodářství Jana Vedrala v Libštátu na Semilsku může být zákazník přijít k údivu. Ve Vedralově království si totiž lidé mohou pořídit také netradiční brambory modré. Speciálně vyšlechtěnou odrůdu.

Do Libštátu se „šmoulí brambory", jak je jejich pěstitel nazývá, dostaly až z Velké Británie. V České republice se přitom pěstují už více než deset let. „Tahle odrůda se mně hodně zalíbila. Chtěl jsem vědět, jak na ní budou známí i další lidé reagovat. Jestli budou i oni zvědaví na něco nového," řekl hospodář Vedral. Zároveň přiznal, že se lidé na netradiční bramboru dívají s lehkou nedůvěrou. „Líbí se to ale restauracím. Kuchaři s modrými bramborami kouzlí. Třeba usmaží pár hranolků klasických žlutých brambor s modrými. To vypadá na talíři zajímavě," přidal recept.

Vařit se z modrých brambor může prakticky cokoliv. Chuťově jsou od běžných zcela k nerozeznání a známé recepty zmate jen nevšední barva. Modré brambory Valfi se prezentují jako moučná odrůda. „Přesně nedokážu říct, čím je zbarvení způsobené. Takhle byla odrůda vyšlechtěná. I když modré brambory nejsou ještě tak hezké na pohled, vypadají jako hodně pomačkané, určitě mají něco do sebe. Od ostatních se ale chuťově příliš neliší," říká zemědělec Vedral. „Aby barva vydržela výrazná i po vaření, je lepší brambory vkládat do vařící vody. To by se mělo dělat se všemi odrůdami," doporučuje.

Plochy, na nichž se pěstují brambory, se rok od roku zmenšují. Vloni například osázeli jejich producenti pouze necelých 23 tisíc hektarů, což znamenalo pětiprocentní meziroční úbytek. Podle odborníků je to důsledek nadúrody předchozích let, dotovaného dovozu, propadu cen i menšího zájmu spotřebitelů.

Z polí mizí brambory. Téměř polovina se doveze

Brambory budou, o ně se nikdo bát nemusí. Letošní sklizeň dokonce dopadla dobře. I když čísla ještě nejsou k dispozici, zemědělci si rozhodně v tomto ohledu nestěžují. Kromě ceny. „Cena, za kterou zemědělci prodávají obchodníkům, je na úrovni 3,5 koruny za kilogram. Chtěli by nad čtyři koruny. Ti, kteří je prodávají přímo spotřebitelům, za ně chtějí sedm až osm korun, což je přibližně stejná cena jako v jiných letech," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Co na trh nedodají čeští farmáři, to se doveze.

Ale o to právě jde. Soběstačnost České republiky v produkci brambor se za poslední roky snížila z obvyklých 80 procent na loňských necelých 65 procent. „Brambory jsou u nás tradiční plodinou, v jejíž produkci můžeme být soběstační," postěžoval si nedávno ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

NA ÚSTUPU

Jenomže v Česku bramborová pole zmizela. Za posledních téměř sto let se jejich rozloha zmenšila ani ne na desetinu a oproti roku 1937, kdy se na území České republiky pěstovalo vůbec nejvíc brambor v historii, klesly plochy zhruba na dvacetinu. Nutno ovšem podotknout, že tento trend není českou specialitou a má svůj důvod.

„Výrazný dlouhodobý pokles výměry brambor, který byl spojený s poklesem jejich produkce, souvisí do značné míry se změnou využití brambor. V důsledku změny technologie krmení hospodářských zvířat, prasat a drůbeže se postupně přestaly pěstovat krmné brambory a byly nahrazeny sójou nebo kukuřicí," vysvětlila statistička Dagmar Lhotská v časopise Statistika a my. Tento trend je přitom patrný v celé Evropě. Ostatně ono není bramborami ani koho krmit. Farmáři třeba chovají stále méně prasat, u nichž se soběstačnost Česka také snížila, což dělá nejen zemědělcům rovněž těžkou hlavu.

Za posledních sto let se také výrazně změnily zemědělské postupy a technologie, které dokážou z mnohem menších polí získat vyšší úrodu. To dokazují čísla hektarových výnosů. Zatímco před druhou světovou válkou zemědělci z jednoho hektaru sklidili v průměru 13 tun brambor, nyní se mohou pochlubit asi 27 tunami z hektaru.

Aby toho nebylo málo, tak se mění i jídelníček českých konzumentů. Už tolik nestojí o to brambory skladovat někde ve sklepě. Raději kupují polotovary nebo menší balení k okamžité spotřebě. Brambor také Češi jedí méně. V 50. letech byla spotřeba asi 130 kilogramů na osobu ročně, nyní jsme na necelé polovině asi 70 kilogramů za rok.

DOTACE A VÝZKUM

Jenomže brambor se Česko rozhodně nehodlá vzdávat. Vždyť stále patří mezi nejdůležitější potravinu a ministerští úředníci by také rádi v tomto odvětví zvýšili soběstačnost České republiky. „Proto jsme je také zařadili mezi citlivé komodity, na které zemědělcům poskytujeme podporu, letos jde celkem o 135 milionů korun," upřesnil ministr Jurečka.

Jiné peníze pak jdou do výzkumu, během něhož se čeští vědci snaží vypěstovat brambory, které by byly odolnější vůči suchu. To se stalo aktuálním tématem zejména v posledních dvou letech. Třeba loňská produkce brambor se kvůli mimořádnému suchu propadla o 27 procent. Vědci z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod tak společně s dalšími kolegy v dubnu zahájili výzkum, jak odolnější brambory získat. „V první fázi půjde o výběr vhodného genotypu brambor. Budeme testovat, jak je odolný vůči suchu. Potom se budou vyvíjet agrotechnické postupy jejich pěstování, kdy se výrazněji šetří vodou," přiblížil Deníku před zahájením výzkumu ředitel havlíčkobrodského výzkumného ústavu Jaroslav Čepl. Výzkum potrvá tři roky. Třeba poté budou první odolné brambory na světě.