Zahradní domek ukrýval kosterní pozůstatky šlechtického rodu Valdštejnů ze 14. století. Cenný nález posouvá počátky města o sedmdesát let.
Důkaz o existenci Jilemnice již ve 13. století
Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově nejprve v září objevili nejstarší zděnou stavbu v Jilemnici, gotický kostel svaté Alžběty. Nyní se jim podařil další unikátní nález: tři kostrové hroby, které prokazatelně pocházely ze 14. století a patřily tehdejším majitelům jilemnického panství Valdštejnům, jejich štěpanické větve. Přelomový objev posouvá počátky města nejméně o sedmdesát let do minulosti před první písemnou zmínku o Jilemnici z roku 1350! „Archeologický výzkum nás výrazně posunul v čase a určitě změní dějiny města. V tuto chvíli víme, že Jilemnice existovala již na počátku 13. století. Máme jistotu," zdůraznil Jan Luštinec, uznávaný historik a ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici, v jehož areálu se pozůstatky Valdštejnů našly. „Jedná se o nesmírně cenný objev. Také s ohledem na předpoklady, že osídlení Krkonoš bylo mladšího data," dodal.
Kostry šlechticů prozkoumají experti z Národního muzea
Na práci turnovských archeologů se už byli podívat experti z Národního muzea v Praze, kteří kosterní pozůstatky detailně prozkoumají a následně vrátí do Jilemnice. „Kostry budou předmětem antropologického zkoumání doktora Kuželky z Národního muzea, který upřesní, jak byli pohřbení Valdštejnové staří fyzicky či jakými chorobami trpěli," uvedl Lukáš Gál, jenž se výzkumem zabývá. Archeologové z turnovského muzea ještě chtějí odkrýt druhou polovinu hrobů a zkompletovat nález, který má být finální koncem tohoto týdne. Následně dojde k vybudování zpevněné šachty, která zůstane otevřená v rámci plánované expozice. „Počítáme s tím, že ostatky Valdštejnů umístíme do malých rakviček a pietně uložíme zpět do prostoru někdejšího kostela sv. Alžběty, kde byly objeveny," prozradil ředitel Luštinec.
Krkonošské muzeum chce zahradní domek s cennými nálezy zpřístupnit veřejnosti. „Začali jsme na tom pracovat, příští rok chceme expozici otevřít," řekl.
Objevili vyhořelý kostel
Archeologické nálezy v zahradním domku, který kdysi sloužil jako sklad uhlí či záchodky, přinesly překvapivá zjištění. „Vůbec jsme netušili, že se tady pohřbívali tehdejší majitelé jilemnického panství Valdštejnové. Dosud jsme měli k dispozici pouze zmínku o tom, že se zde pohřbívalo od roku 1504, odkdy pochází první archivní zápis," připomněl ředitel Krkonošského muzea Jan Luštinec.
Zásadním nálezem, který rozkryl historické souvislosti, se stalo odhalení původního gotického kostela. Ten zanikl v roce 1788 kvůli požáru, část materiálů byla použita ke stavbě školy v sousedství a zdálo se, že po něm nic nezůstalo. O jeho stáří měli v Jilemnici úplně jiné představy. „Nejlepší vyobrazení máme k dispozici na dřevořezbě z poloviny 18. století, kde vypadá jako renesanční stavba s věžičkou," přiblížil Luštinec. Podle archeologů lze stavbu kostela datovat do úplně jiné doby, do druhé poloviny 13. století. „Při výzkumu jsme odhalili severní zeď kostela. Po bližším ohledání jsme dokonce nalezli i pískovcové ostění sanktuária, nejposvátnějšího místa v katolických kostelích, které je určené pro ukládání liturgických nádob," upřesnil vedoucí výzkumu Jan Prostředník z Muzea Českého ráje v Turnově.
Pomocí geofyzikálního měření pozemním georadarem, které provedli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně, se podařilo zmapovat půdorys kostela a určit jeho rozměry. Později vyhořelý jilemnický kostel měl délku 25 metrů. „Vzhledem k unikátní nálezové situaci jsme v dalším pokračování archeologických prací přistoupili výhradně k nedestruktivním metodám, abychom pozůstatky kostela dále nepoškozovali," dodal Prostředník. To se vyplatilo. Odhalili tak schody na kazatelnu a podařilo se objevit další cenné předměty, které ležely ukryté v zemi dlouhá staletí. „Našlo se i torzo náhrobku se zřetelným českým nápisem či meč, velice kvalitně kamenicky opracované předměty," byl nadšený ředitel jilemnického muzea Luštinec.
Pohřební místo Harantů
Bezesporu zajímavým objevem se stala zděná hrobka, která se nacházela ve středu presbytáře. „Podle nálezových okolností je lze datovat jednoznačně do 17. století, čímž se zároveň řeší problém, kterému z majitelů panství patřila. Do této hrobky byli postupně uloženi syn a vnuk Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. V roce 1786 byly rakve s ostatky Harantů z Polžic a Bezdružic spolu s rakvemi dalšími exhumovány a přeneseny do zatím neobjevené krypty v interiéru farního kostela sv. Vavřince v Jilemnici," vysvětlil vedoucí archeologického výzkumu.
Jahody a broskve po Harrachovi
Krkonošské muzeum v Jilemnici neschová vzácné objevy pod zámek, ale má v úmyslu je představit veřejnosti. Již začalo spřádat plány, jakým způsobem je vystaví. „Nálezů přibývá a už nyní pracujeme na vytvoření expozice v zahradním domku s odkrytou archeologickou sondou. Chceme tam připojit rovněž zahradnickou expozici hraběte Harracha, který byl mimo jiné předsedou Vídeňské zahradnické společnosti. Málokdo ví, že po něm byly pojmenovány odrůdy jahod nebo broskví, či se zasloužil o vybudování botanické zahrádky v Krkonoších," prozradil Jan Luštinec.
