První tři platí od července. Jedná se o dvě největší klidová území v hřebenových partiích Krkonoš a jedno na vrcholu Světlé a Černé hory. Jejich smyslem je podle Správy KRNAP chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. Návštěvníci Krkonošského národního parku se mohou pohybovat v klidových územích pouze po vyznačených turistických cestách.

"Nejzásadnějším omezením pro návštěvníky v klidových územích je přísný zákaz vstupu do volného terénu mimo značené trasy, stejně jako tomu bylo v dosavadní I. zóně KRNAP," upozornil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Vyhlášení klidových území souvisí se zavedením čtyř nově pojatých ochranných zón. Místo dosavadních zón s číselným označením I., II. a III. platí od července čtyři nově pojaté ochranné zóny: přírodní, přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny.

V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem: červeným pásovým značením na stojících stromech a smaltovými cedulemi na sloupcích na cestách procházejících daným územím. "Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit," vysvětlil Drahný.

„Režim klidových území je velmi podobný tomu, na co byli obyvatelé a návštěvníci národního parku zvyklí ve staré první zóně. Jednoduše řečeno, v klidových územích je možné pohybovat se jen po vyznačených cestách a zakázáno vstupovat do volného terénu. Klidová území chrání křehké ekosystémy a nejvzácnější druhy rostlin a živočichů, ohrožené neusměrněným pohybem návštěvníků,“ vysvětlil ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.

Hranice klidových území do značné míry kopírují hranice staré první zóny. "Souhrnně je navržené klidové území o tři procenta větší než bývalá první zóna," dodal.