Pokud čekáte, že se v tomto článku dozvíte, kde hřiby královské rostou, rovnou přestaňte číst. Nedozvíte se to. Jde o tak vzácné houby, že místečka s nimi si houbaři pečlivě střeží a pokud už si je sdělí, tak výhradně ústně a ještě šeptem!Liberecký mykolog Zdeněk Pelda pouze naznačuje, že houbu našel nedaleko Turnova. Víc neprozradí. Hřib královský je totiž zapsán v Červené knize jako ohrožený a státem chráněný druh, pročež se nesmí sbírat.

„Ve středověku tyhle houby patřily na šlechtický stůl. Dnes už je jich tak málo, že většina houbařů je za celý život v lese nikdy nenajde," vysvětluje Zdeněk Pelda. O to vzácnější je jejich nález na Liberecku jedná se totiž o nejsevernější místo, kde byl jejich výskyt zaznamenán.

„Když jsem na něj narazil, čas pozemského bytí se pro mě v tu chvíli zastavil. Ze všech stran jsem si ho vyfotil a zase přikryl listím, aby nebyl tolik na očích," poznamenal houbař.

Splést si hřiba královského s jakoukoliv jinou houbou prakticky nelze, i proto byl z našich lesů v minulosti brutálně vysbírán. Má sytě žlutou nohu a klobouk barvy růžové, přecházející třeba až po fialovou. Je jedlý a mnohý houbař se chlubí, že jej okusil. Buď je to lhář, a nebo při něm stál houbařský pánbu.

„V Čechách existuje asi deset lokalit, kde roste. Nejvíce asi na Berounsku. Tady u nás skoro vůbec. Byly roky, kdy se ale neobjevil nikde," přisvědčuje Zdeněk Pelda.

Sám zažil situaci, kdy barevný klobouk hřibu královského svítil mezi ostatními plodnicemi v košíku jednoho houbaře. „To mě trošku píchlo u srdce. Jde o tak notoricky známou houbu, že dotyčný musel vědět, co si nese domů," svěřil se mykolog.

Hřiby královské rostou až do října v listnatých lesích. Ještě na počátku 20. století byl masově dovážen v bednách na česká tržiště, kde byl pro svůj vzhled a velikost oblíben. V současné době nacházíme pouze jednotlivé exempláře na izolovaných lokalitách v oblastech teplomilné květeny.

Houby na talíř i za „talíř"

Hřib královský je houbařův splněný sen. Pokud jej ovšem neutrhne. Tím se vystavujete pokutě 500 korun, nebo i 50 tisíc. Houbaři však dobře vědí, že kde není žalobce, není ani soudce. Pokud se ovšem neudají sami. To se přesně stalo v roce 2011, kdy se v reportáži České televize z výstavy hub v Praze objevily záběry na utržený hřib královský a lanýž letní, obě státem chráněné houby. Členové České mykologické společnosti pak mezi sebou vedli vleklou slovní bitvu o tom, na čí příkaz byly houby utrženy a kdo řekl kameramanovi, aby zabíral právě tyto chráněné druhy. Houbař Václav Burle, který na věc jako první upozornil, si pak mezi kolegy vysloužil odsouzení a přídomky „udavač".